Jedny z nejoblíbenějších večerníčkových postaviček byli Bob a Bobek – králíci z klobouku kouzelníka Pokustóna. Do našich domácností pronikly zejména plemena zakrslých králíčků chovaných především jako domácí mazlíčci. Sametové kožíšky, roztomilé čumáčky, dlouhé uši a malý ocásek – to jsou atributy, které vydobyly zakrslíkům přední příčky v oblíbenosti v pomyslné hitparádě domácích zvířátek. Všechna tato plemena byla však vyšlechtěna z králíka domácího. I chov klasického ,,velkého´´ králíka nám může mnohé nabídnout.
Čtěte také: Průvodce výběrem nejlepší klece pro králíky a králíkárny
OSM důvodů, proč si pořizovat králíka
- Původní záměr k chovu králíků rozhodně nebyl tak poetický, jak by se mohlo, vzhledem k jeho roztomilosti, zdát. Králíci byli již od středověku chováni zejména pro chutné, zdravé a dietní maso.
- Pravé kožešiny dosahují na trhu astronomických výšin. Chovatelé králíků však vyzráli na stříbrné lišky, činčily, či pravý hermelín. Vyšlechtili mnoho variet králíků s barvou a strukturou srsti takřka k nerozeznání od originálu. Králík se tedy uplatní i v kožešnickém průmyslu.
- Klasickým zvířetem chovaným pro jemnou vlnu je ovce. A kupodivu se pro vlnu chová i králík. Angorští králíci mají neuvěřitelně jemnou vlnovitou srst, která neustále dorůstá a musí se tedy pravidelně stříhat. Tato vlna se spřádá jako ovčí a je velmi kvalitní a jemná.
- Soutěživci se také chovu králíků nemusí vyhýbat. Stejně jako u psů nebo koček existují i speciální výstavy králíků s rodokmenem. Díky vysoké plodnosti samic je chov králíků na výstavy oblíbeným koníčkem a na výsledky své chovatelské práce nemusíte čekat desetiletí jako třeba u psů.
- Pokud máte raději maxi zvířátka a zakrslíci vás nijak neoslovují, můžete samozřejmě chovat králíka domácího i v bytě jako mazlíčka.
- Jak už jsme naznačili výše, králík domácí disponuje neuvěřitelnou škálou barev, velikostí, délkou nebo typem srsti. V několika desítkách králičích plemen si vybere každý.
- Chov a péči o domácí králíky bez problémů zastanou i starší děti. Pokud máte doma začínajícího chovatele, mohli by být králíci tou správnou volbou.
- Stejně jako jejich menší příbuzní i králíci domácí se dají poměrně dobře ochočit amohou tak plnit úlohu i domácího mazlíčka.
OSM důvodů, proč si nepořizovat králíky
- Dospělý králík masného plemene, jako je třeba belgický obr, může vážit až 10 kilogramů. Takového obříka už jen tak na klíně nepochováte a musíte počítat s dostatečným prostorem na jeho chov.
- I když se dá jeden králík chovat i jako domácí mazlíček, při více kusech doporučujeme raději venkovní odchov v králíkárně.
- Větší zvířátko samozřejmě vyprodukuje i více odpadu. Králičí bobky jsou suché a bez zápachu. Avšak s množstvím intenzivně páchnoucí moči musíme počítat. Při chovu v bytě tak musíme často měnit podestýlku. Při chovu venku je nutnost hnůj někam vyvážet.
- Díky tomu, že se králíci převážně chovají venku, je nutné je pravidelně očkovat. Jsou tak mnohonásobně náchylnější na různé nemoci které se šíří vzduchem nebo hmyzem.
- Zejména v období páření nebo péče o mláďata mohou být převážně samice velmi agresivní. I když se to k jejich něžnému pohledu jaksi nehodí, může vás podrážděná matka ošklivě pokousat nebo poškrábat.
- Nemusíte chovat právě belgické obry, i tak ale králičí ubytovna zabere poměrně dost prostoru. Králíci jsou býložravci a v teplém období žijí především na zelené píci. Máte možnost jim tuto potravu denně obstarat?
- Péče o králíky je poměrně časově náročná a pokud nemáte spolehlivou náhradu je prakticky nemožné se vzdálit i jen na víkend z dosahu vašich svěřenců.
- Pakliže jste rozhodnuti chovat králíky na maso nebo kožešinu, zvládnete králíka usmrtit a následně zpracovat?
Shrnutí
Pokud máte domek se zahrádkou, může být chov králíků skvělým koníčkem. Snadno se rozmnožují a oplývají opravdu velkou variabilitou plemen. Můžete tak chovat králíky pro vlnu, maso, kožešinu, na okrasu nebo vyloženě jako domácí mazlíčky. S vhodným přístupem a něčím dobrým na zub se dá králík poměrně snadno a rychle ochočit. Pokud jim zpočátku věnujete trochu svého volného času, můžete tak získat milého domácího mazlíčka. I když je králík typický býložravec, zejména ti, kteří jsou chováni pro maso, zkonzumují na svou velikost poměrně velké množství zeleného krmení. U domácího jedináčka však jeho krmivo není zas takový problém. Venku chované králíky musíme pravidelně očkovat a pečovat o jejich dobrý zdravotní stav. Některé králičí nemoci mají velmi rychlý a nezřídka fatální průběh.
Chov králíka domácího
Chov králíků není nikterak náročný. U mladých králíků může být pro začínajícího chovatele poněkud problematické spolehlivě rozpoznat pohlaví. Proto je jednodušší si chovnou skupinu sestavit z již dospělých zvířat. Obvykle má každé chované zvíře svůj vlastní kotec, aby nedocházelo k opakovanému nakrývání nebo šarvátkám mezi samicemi. Mnoho chovatelů nevlastní samce a k oplodnění si vhodného plemeníka půjčí od jiného chovatele. Velkou výhodou je u králíků tzv. vyvolaná říje. Vajíčka se tak uvolňují už při samotném spojení. K páření tak může dojít prakticky kdykoliv. Pohlavně dospívají kolem čtvrtého měsíce, avšak první připuštění se doporučuje nejdříve v osmém měsíci věku. Pravá říje se opakuje zhruba v 7 – 12 denních cyklech od února do září,ale jak jsme psali již výše, zabřeznout může ramlice prakticky kdykoliv. Březost trvá od 28 do 35 dní. Lze říci, že čím méně je králíčat, tím je březost delší. Samice si před porodem připravuje hnízdo. Můžeme jí dát do kotce domeček o rozměrech 60x35x30 cm (délka, šířka, výška( který supluje přirozenou noru, nebo pletivo přiměřeně zatemnit. Těsně před porodem si v domečku nebo zadním rohu kotce udělá samice ze sena a vlastní vytrhané srsti měkké hnízdo, do kterého porodí mláďata. Těch může být ve vrhu zhruba 6 – 12, ale výjimkou nejsou ani početnější vrhy. Hodně záleží i na plemeni králíka. Mláďata se rodí slepá a holá. Odstavují se nejdříve v sedmém týdnu věku,ale raději později. Díky brzké schopnosti reprodukce je více než vhodné odstavené mladé králíky rozdělit do kotců podle pohlaví(zdroj.)
Před pořízením králíků je vhodné zajistit jim dostatečně velké a vybavené bydlení. Zda dáte přednost samostatné králíkárně nebo králíkárně s výběhem je na vás. Možností je nepřeberné množství. Můžete mít králíkárnu dřevěnou, kovovou nebo i zděnou. Výběh není nezbytně nutný, avšak mnoho chovatelů využívá i samo pojezdových výběhů, kde mají králíci možnost se přirozeně popásat prakticky celý den. Rozměry jednotlivých kotců se odvíjejí od velikosti chovaného plemene a množství zvířat, která budou jednotlivé kotce obývat. Různé typy králíkáren pro jednoho králíka nebo více, naleznete například zde.
Mimo jiné budete potřebovat:
- napáječku
- misku na krmivo
- jesličky na seno
- podestýlku
- domeček pro samice – nemusí být
Jako ideální podestýlku chovatelé uvádějí slámu, která má výborné izolační vlastnosti a skvěle váže vlhkost. Možností je i chov bez podestýlky na tzv. roštech, kterými výkaly propadávají do sběrného šuplíku. Z hygienického hlediska je to velmi výhodné, avšak při odchovu malých králíků značně nepraktické. Mnozí chovatelé na roštech nechovají i z důvodu vznikajících otlaků(zdroj).
Důležité je i vybrat vhodné krmení pro vaše králíky. Jak jsme psali výše, králík je výhradní býložravec. Základem krmné dávky je kvalitní seno. Můžete podávat buď klasické nebo ve formě granulí. Avšak tam dbejte opravdu na to,aby granule obsahovaly pouze seno a nic jiného.Výhodou granulovaného sena je, že je králíci nepodupou. Můžete přidávat i směs zrnin pro králíky a zelenou píci – jetel, různé druhy trav, vojtěšku, pampelišku, zelené natě a kořenovou zeleninu. Pozor – zelené krmení ani seno nesmí být nikdy mokré či navlhlé, zapařené nebo dokonce plesnivé! V omezené míře můžete přidat na okus i opravdu dobře usušené pečivo. Čerstvá voda v napáječce je samozřejmostí(zdroj).
Důležité informace o králíkovi domácím
| Velikost: | 2 – 10 kg |
| Původ: | domestikovaná forma evropského králíka divokého |
| Vhodná ubikace: | králíkárna |
| Cena: | dle plemene, rodokmenu a barevné variety od 200 do 1200 korun |
| Délka života: | okolo šesti let |
| Aktivita: | denní |
Nejčastěji chované druhy králíka domácího
Belgický obr
Jedno z největších chovaných plemen vůbec. Tito králíci běžně dosahují váhy okolo sedmi kilogramů, ale výjimkou nejsou ani králíci o váze 10 kg a více. Nejtěžší zástupce plemene vážil přes 22 kilogramů. Je to plemeno chované na maso. Mívá poměrně početné vrhy a mladí králíci velmi rychle rostou. Dosahují tak užitkové váhy velmi brzy. Jejich chov je, vzhledem k jejich velikosti, poměrně náročný. A to jak na prostor tak na množství a kvalitu krmiva. S jejich velikostí se také pojí některé specifické zdravotní problémy. Ramlice mnohdy nebývají příliš dobré matky a někteří chovatelé raději nechávají vrh odchovat samicí jiného plemene(zdroj).
Moravský modrý
Je jedno z našich nejstarších národních plemen králíka domácího. Také toto plemeno bylo chováno v minulosti především pro maso. Za ideální hmotnost výstavního králíka se považuje váha okolo 6 kg. Těžší králíci bývají hodnoceni hůře, jelikož již nejsou tolik harmoničtí a líbiví. Srst má ocelově šedou ( modrou) barvu s poněkud světlejší podsadou. Moravský modrý se vyznačuje, stejně jako belgický obr, početnými vrhy. Zdravotně a geneticky je však na tom tento králík podstatně lépe (zdroj).
Činčila velká
Název tohoto plemene trochu klame. I když má v přívlastku označení velká, jedná se o střední plemeno králíka. V dospělosti dosahuje ideální váhu kolem 5 kg. Toto plemeno se chová jak pro maso, tak pro kožešinu. Barva srsti se pokud možno co nejvíce blíží zbarvení činčily pravé. Barva je modro šedá s černými konci pesíků, které tvoří na srsti jakoby tmavý závoj, tzv. housenkování.. Ve vrhu se rodí 6 – 10 mláďat. Chovatelé však většinou ustálí jejich počet na osm(zdroj).
Český strakáč
Další z českých velmi oblíbených národních plemen. Český strakáč je střední plemeno chované jak pro maso, tak pro kožešinu. Délka chlupu je okolo 2,5 cm. Základní barvu má bílou s pravidelnou kresbou v různých barvách. Klasická je černobílá kombinace, ale může být i modrý, žlutý, žlutočerný, madagaskarový atd. V dospělosti mívá mezi 3 – 4 kg. Více se o tomto plemeni dozvíte na stránkách klubu věnujícímu se pouze českým strakáčům.
Angorský králík
Toto plemeno bylo šlechtěno zejména pro svou jemnou a velmi kvalitní srst. Ideální váha dospělého králíka je mezi 3,5 – 5 kg. Jejich srst neustále dorůstá a to i na uších a hlavě. Barva srsti angorských králíků je čistě bílá, bílá s černou ( ruskou) kresbou, černá nebo modrá. Přestože jsou angorští králíci velmi čistotní, je třeba jim s péčí o srst pomáhat. Obvykle se chovají v králíkárnách s rošty nebo se slaměnou podestýlkou. Seno se nedoporučuje kvůli tomu, že se zamotává do vlny. Angory se pravidelně stříhají v intervalech 2,5 – 3 měsíce. Před stříháním je nutné králíka rozčesat kartáčem. Práci s angorským králíkem chovatelům značně ulehčuje jejich flegmatická povaha. Je vždy nutné střih naplánovat tak,aby králík netrpěl přílišnou zimou nebo horkem(zdroj).
Jak a kde si koupit králíka?
Králíka si můžete obstarat různými způsoby. Můžete si je obstarat i na burzách hospodářských zvířat, přes inzertní portály nebo přímo od chovatele. Na výběr máte buď z čistokrevných plemen s rodokmenem nebo různých účelových kříženců.
Ceny králíků jsou různé jak podle stáří, tak podle plemene nebo zbarvení. Pohybují se od několika desítek do několika set korun za kus.
Jako u všech zvířat i u králíků platí, že při koupi zkontrolujeme stav prodávaného zvířete. Zda má zdravou srst, kůži, oči, zuby, drápy a okolí řitního otvoru je čisté bez slepené srsti.
Pokud kupujete opravdu mladá zvířata a jste začátečník, je lepší si vzít s sebou někoho zkušeného, kdo bezpečně rozezná jejich pohlaví.
Pokud se chcete věnovat chovu konkrétního plemene, seznam chovatelů králíků naleznete zde.
