fbpx

16 důvodů, proč si (ne)pořizovat appenzellského salašnického psa

Uhlově černou srst s hnědým pálením a typickými bílými znaky si většinou spojujeme s bernským salašnickým psem. Tento roztomilý medvídek je v České republice oblíbeným rodinným psem. Málokdo ovšem tuší, že ,,berňáček´´má i tři bratránky ve stejném zbarvení. Jednoho z nich, který má navíc i hnědou variantu, si právě teď představíme blíže – jedná se o plemeno appenzellský salašnický pes.

JEDENÁCT důvodů, proč si POŘIZOVAT appenzellského salašnického psa

  • S appenzellským salašnickým psem v domě či na zahradě můžete klidně spát beze strachu o sebe nebo svůj majetek. Toto plemeno je neúplatným hlídačem a neproklouzne mu ani myš.
  • Tříbarevný elegán je skvělým kamarádem dětí, na které je zvyklý, a to všech věkových kategorií. 
  • Appenzellský salašnický pes je své rodině zcela oddaný.
  • Přirozená inteligence a ochota spolupracovat ho přesně vystihují. Tyto vlastnosti oceníte především při výcviku a sportech.
  • Ideálním partnerem appenzellskému salašnickému psu budou aktivní lidé, libující si v pobytu v přírodě.
  • Krátká srst, střední velikost a absence extrémních fyzických znaků z něj dělají nenáročného společníka.
  • Díky struktuře a délce srsti není třeba přílišné péče ani častého koupání. Jeho kožíšek má velkou samočistící schopnost.
  • Obecně se jedná o velmi zdravé plemeno bez zatížení závažnými genetickými chorobami či vadami.
  • Ani velký, ani malý. S takovým psem se klidně vejdete i do menšího bytu.
  • I přes to, že to není žádný obr ani kulturista, zvládne svou rodinu i spolehlivě ochránit. 
  • Díky jeho ,,vesnické´´ minulosti se dokáže, při včasné a správné socializaci, snést i s jinými domácími zvířaty.

PĚT důvodů, proč si NEPOŘIZOVAT appenzellského salašnického psa

  • Je to svéhlavička. Oproti klidnému a mírnému bernskému salašnickému psu je appenzeller paličatější. Což by mohl, při jeho temperamentu a dalo by se říci i ostrosti, začátečníkovi docela zavařit. Toto plemeno vyžaduje již jisté zkušenosti, a proto ho úplným začátečníkům příliš nedoporučujeme.
  • Jeho hlídací vlastnosti jsou neocenitelné. Hlídá opravdu aktivně a projevuje se mohutným štěkotem. Pokud vám vadí vyjadřování v podobě štěkotu, poohlédněte se jinde.
  • Ač na údržbu nenáročný, co se týče stránky výchovné, dalo by se říci, že je to přesně naopak. Appenzellskému salašnickému psu je třeba se v mladém věku opravdu intenzivně věnovat a nepodcenit správnou socializaci. Zejména k cizím lidem může být velmi nedůvěřivý.
  • K domácím lidem je velmi oddaný a milující. Proto se příliš nehodí k celoročnímu pobytu venku v kotci nebo sám na zahradě. Potřebuje úzký kontakt se svou rodinou.
  • Jeho obranný instinkt může být v určitých situacích i na škodu. Obzvláště k nejmenším členům ,,své smečky´´ se může chovat velmi ochranitelsky i v nevhodných situacích.

Shrnutí

Appenzellský salašnický pes, díky svému nevelkému rozšíření, jistě bude budit pozornost jak na cvičišti, tak v psím parku nebo na procházce ve městě. Tento švýcarský chasník má ideální velikost i do menšího bytu a skvělé vlastnosti rodinného a hlídacího psa. Toto plemeno se vyznačuje pevným zdravím a na to, že to není malý pejsek, i poměrnou dlouhověkostí, rekordmani se mohou dožít až 17 let. Běžně se tito trikolórní ochránci a hlídači dožívají 12 až 14 let.

Obecná charakteristika appenzellského salašnického psa

 Péče o jeho fyzické blaho není nikterak náročná, avšak je třeba počítat s poněkud vyššími nároky co se týče jeho duševní zábavy. Nechat růst appenzellského salašnického psa jako dříví v lese by mohl být později poměrně velký průšvih. Od raného věku je důležitá zejména správná socializace na lidi, zvířata i situace. Tuto ,,práci´´ by měl začít už zodpovědný chovatel, od kterého si své štěňátko budete brát. Čím více toho pejsek v mladém věku pozná, prožije a zažije, tím to pro něj i pro vás, jako jeho vychovatele, bude v budoucnu jednodušší. Důležité je si uvědomit, že je nutno socializovat “selským rozumem”, ani příliš s nátlakem, ani málo bez zájmu. Mít zdravě sebejistého a vyrovnaného psa za trochu té námahy v počátku jistě stojí a vám i vašemu psu to usnadní další spolužití.

I. Povaha

Standard definuje appenzellského salašnického psa jako všestranného pracovního a rodinného psa, živého, temperamentního, sebejistého a nebojácného… Ke svým lidem je velmi milý, oddaný a loajální. Jeho vrozenou ostražitost a nedůvěru vůči cizím lidem je třeba podchytit hned v mladém věku, aby se nesprávným vedením nestal ustrašeným či dokonce agresivním. Vysoká inteligence a ochota spolupracovat se svým majitelem ho činí psem velmi vhodným k všestrannému výcviku. Výcvikem podpořená dobrá ovladatelnost spolu s mrštností a rychlostí zase najde uplatnění při různých psích sportech – od agility přes flyball až po canicross. Velmi rád často čmuchá, k tomu je ideální novodobý sport nosework. Výborné vlastnosti hlídače a ochránce majetku i rodiny zůstaly tomuto plemeni zachovány.

II. Vzhled

Tříbarevný, středně velký pes, téměř kvadratické tělesné stavby, v celém rozsahu harmonických proporcí, svalnatý, velmi pohyblivý a hbitý, s chytrým výrazem obličeje.

Kohoutková výška psů se pohybuje v rozmezí  52 – 56 cm, u fen 50 – 54 cm. Obousměrná tolerance je 2 cm. Hmotnost psů je v rozmezí 27 – 32 kg. Feny mívají okolo 23 – 28 kg.

Velikostně harmonická, lehce klínovitá, poměrně plochá hlava je nejširší mezi ušima, od nichž se stejnoměrně zužuje směrem k čenichu. Nos je černý nebo tmavě hnědý, odpovídající barvě srsti.  Silný chrup má pravidelný nůžkový skus, toleruje se i skus klešťový, jakož i absence některých zubů či jejich zdvojení. Poměrně malé oči mandlového tvaru mají mít živý výraz a co nejtmavší barvu. Poměrně vysoko a široce nasazené uši trojúhelníkovitého tvaru v klidu přiléhají k lícím.  Při vzrušení se natáčí dopředu.

Krátký silný a suchý krk přechází v silné a kompaktní tělo. Středně dlouhý, pevný a rovný hřbet pokračuje krátkými pevnými bedry a poměrně krátkou zádí. Ocas je hustě osrstěný, ze spodní strany je srst poněkud delší. V pohybu je stočený těsně nad zádí, nesený uprostřed nebo do strany.

Hruď je široká, hluboká a dosahující až k loktům s výrazným předhrudím. Břicho je poměrně volné, jen málo vtažené.

Končetiny jsou dobře osvalené, rovné a rovnoběžné a nejsou postaveny příliš úzce. Tlapy jsou krátké s klenutými, dobře přiléhajícími prsty a silnými polštářky.

Srst je patrová, pevná a  přiléhající. Krycí hust je hustá a lesklá. Černá, hnědá nebo šedá hustá podsada jí nemá prosvítat. Zvlnění srsti na kohoutku a hřbetě se toleruje, ale není žádoucí.

 Základní barva je černá nebo havanská hnědá s pokud možno symetrickými hnědočervenými a bílými znaky. Malé hnědočervené znaky (skvrny) nad očima. Hnědočervené znaky na lících, na hrudi (vlevo a vpravo v oblasti ramenního kloubu) a na končetinách, přičemž hnědočervená je vždy mezi černou respektive havanskou hnědou a bílou.  (zdroj)

III. Vztah k dětem a domácím mazlíčkům

Appenzellský salašnický pes, stejně jako jeho větší bratranec, miluje svou rodinu. Platí to i pro děti. Avšak k vyššímu temperamentu je více než vhodné na sebe děti a psa opravdu důkladně zvyknout, a naučit je vzájemnému respektu a správnému chování. S cizími dětmi by si mohl appenzeller dělat ,,pořádky´´, zejména pokud by nabyl dojmu, že jemu svěřená domácí drobotina je v ohrožení. Není tedy dobré nechávat děti se psem bez dozoru dospělé osoby. 

Samci bývají v dospělosti poněkud nesnášenlivý k jiným samcům. Avšak to se dá vhodným výcvikem a socializací eliminovat. Je dobré appenzellského salašnického psa od štěněte zvykat i na ostatní zvířata, pak je jeho spolužití s nimi obvykle bez problémů.

IV. Výchova a výcvik

V rukou zkušeného majitele je appenzellský salašnický pes doslova poklad. Vhodný k všestrannému výcviku, psím sportům, záchranařině a mnoha jiným odvětvím kynologie. Je však téměř nutné disponovat nějakými zkušenostmi, především s výchovou. Jak je psáno výše, co ušetříte v čase na údržbě appenzellerova nenáročného zevnějšku, to musíte ( a mnohdy několikanásobně ) investovat do jeho správné a včasné socializace, výchovy a výcviku. U tohoto plemene je obzvláště dobré vybírat od opravdu kvalitního chovatele, který se štěňatům intenzivně věnuje, a v tomto směru vám pejska v podstatě ,,předpřipraví´´. Zanedbaná výchova a socializace mají mnohdy za následek přetočení jeho přirozené nedůvěřivosti až v agresivitu nebo ustrašenost. Místo sebejistého a ostražitého hlídače a ochránce se tak lehce může stát, že budete mít doma labilní uzlíček nervů nebo agresora.  (zdroj)

V. Zdraví a péče

Zdraví appenzellského salašnického psa by se dalo označit za železné. V chovu se pravidelně rentgenují kyčelní a loketní klouby kvůli dysplazii. Jiná vyšetření chovní jedinci povinná nemají. Přesto doporučujeme k pročtení tento soupis vyskytujících se chorob zveřejnění na stránkách Klubu švýcarských salašnických psů – odkaz zde. Sami chovatelé se nezmiňují o žádné speciální péči, kterou by appenzeller potřeboval. Platí tedy to samé, co u všech plemen nebo kříženců. Preventivní kontroly a povinné očkování. Údržba srsti je, kromě období línání dvakrát do roka, téměř nulová. Stačí občas prokartáčovat nebo v případě velkého znečištění okoupat. Jinak si u něj vystačíte s čistou vodou či vlhkým ručníkem. (zdroj

VI. Náročnost

Náklady na ,,provoz´´ appenzellského salašnického psa jsou takřka minimální. Střihovou úpravu, trimování nebo nákladnou profesionální kosmetiku u něj nevyužijete. Kvalitní stravy také při jeho velikosti nespotřebujete enormní množství. Díky jeho pevnému zdraví i návštěvy u veterinárního lékaře bývají zpravidla preventivního charakteru.  Jediné, v čem je appenzellský salašnický pes opravdu náročný, je potřeba času, který spolkne jeho výchova, výcvik a vybití jeho temperamentní povahy správným směrem. 

Pořizovací cena appenzellského salašnického psa s PP začíná zhruba na 20.000,-. Pokud se nechcete účastnit výstav nebo aktivně chovat, můžete se u chovatele informovat, zda nemá štěňátko v pet kvalitě nebo nestandardního jedince nevhodného do chovu. Zkušený chovatel už u velmi malých štěňátek může poznat, zda jsou vhodná spíše na mazlíčka (pet kvalita –  barva nebo rozložení znaků atd.. ) nebo mají drobnou vývojovou vadu vyřazující z chovu (špatný skus, nesestouplá varlata, zálomek na ocásku atp…). Taková štěňátka bývají výrazně levnější, než zvíře, které má naději prosadit se na výstavách nebo v chovu. Nežli si zaopatřit appenzellského salašnického psa od překupníka nebo z takzvaného domácího chovu, zvažte prosím adopci. Tento způsob obstarání pejska může mít i mnoho výhod. Z adopce můžete získat pejska již naučeného hygieně, samostatnosti a se základním výcvikem. U starších zvířat můžete vybírat i podle povahy. Zkušený personál útulku nebo dobrovolník z dočasné péče může doporučit pejska na míru přímo do vaší domácnosti. Většina pejsků a fenek už bývá i kastrovaná, aby se předešlo nežádoucím nehodám, a všichni mají platné očkování, čip a jsou pod pravidelnou veterinární kontrolou. 

VII. Historie

Appenzellský salašnický pes je jedním ze čtyřlístku salašnických psů pocházejících ze Švýcarska. V roce 1853 bylo toto plemeno poprvé popsáno v knize Život zvířat ve světě Alp (český překlad). Stejně jako ostatní salašníci  má za předky římské honácké psy. Už v roce 1906 byl založen první chovatelský klub a plemenná kniha. Jako samostatné plemeno jej FCI uznala v roce 1989. Jméno dostal podle oblasti ve Švýcarsku, kde bylo plemeno původně chováno. I když se jedná o plemeno poměrně málo rozšířené, byla by škoda, kdyby si nenašlo cestu do více domácností u nás i ve světě.(zdroj). 

Přečtěte si také: 32 důvodů, proč si (ne)pořizovat psa a náš atlas psích plemen

VII. Důležité informace

Hmotnost:Psi: 27 – 32 kg, feny: 23 – 28 kg
Výška v kohoutku:Psi: 52 – 56 cm, feny: 50 – 54 cm
Typický znak:zatočený ocas, tříbarevný
Požadavky na výcvik:vysoké
Energie:vysoká
Délka života:12 – 14 let
Sklony k slintání:nízké
Sklony k chrápání:nízké
Sklony ke štěkání:vysoké
Sklony k hrabání:nízké
Potřeba pozornosti: vysoká
Původní využití:honácký, ovčácký a strážní pes
Délka srsti:krátká
Typ srsti:hladká
Barva srsti:černá s hnědými a bílými znaky, havanská hnědá s hnědými a bílými znaky
Potřebná péče o srst:nízká

Kde koupit appenzellského salašnického psa?

Všechno jste zvážili a jste přesvědčeni o tom, že budete pro appenzellského salašnického psa dobrým páníčkem? Nuže dobrá! Níže přikládáme seznam chovatelských stanic v Česku a na Slovensku, jež se zabývají chovem tohoto plemene a pravidelně mívají štěňata appenzellských salašnických psů na prodej.

Pokud máte zájem o adopci tohoto plemene, pod seznamy chovatelských stanic naleznete odkaz na skupinu zabývající se pomoci appenzelským salašnickým psům.

Chovatelské stanice v Česku

Chovatelské stanice na Slovensku

Útulky, dočasné péče a depozity


Máte psa a chcete jej vycičit?

Představte si:

  • Máte psa, kterého můžete pustit kdykoliv na volno, protože přijde na první zavolání.
  • Nemusíte se stydět před ostatními pejskaři, protože váš pes ovládá všechny základní povely.
  • Výcvik si užíváte vy i pes a těšíte se na každou další lekci.
  • Váš pes s vámi plně spolupracuje, protože má v povelech jistotu, zná hranice a věří vám.

Řešením jsou kurzy Online psí školy: Projděte si nabídku kurzů a vyberte takový, jež odpovídá vaší aktuální situaci. Doporučujeme začít Základní poslušností případně Kurzem pro štěňata.

Základní poslušnost

Nejprodávanější kurz určený pro ty, jež potřebují s pejskem zvládnout základní povely.

Kurz pro štěňata

Oblíbený kurz zaměřený na specifické potřeby výcviku štěňat.

Psí triky s Veronikou

Pokud zvládáte základy a chcete víc, pak tohle je to pravé. Naučte svého psa psí triky!

Stop tahání na vodítku

Tento kurz vám vyřeší problém tahání na vodítku jednou pro vždy.

Nejlepší pojištění pro psy

Bojíte se nečekaných výdajů u veterináře? Dobré pojištění psa je řešení.

PetExpert

První plně online pojištění, kde platíte u veterináře jen spoluúčast. O zbytek se postará Petexpert rovnou na místě. A to bez háčků, kliček a papírování, s jasnými podmínkami. Stačí nahlásit číslo PetExpert pojištění.

Napsat komentář

Novinky a exkluzivní obsah do emailu