Černobílý medvídek, který zaujal oko i srdce umělce Landseera natolik, že po něm bylo pojmenováno celé plemeno.

Při pohledu na toto plemeno jistě mnohé napadne, že tento „dobrman“ asi nějak nedorostl, popřípadě naopak – tento ratlík asi hodně papal.

Uhlově černou srst s hnědým pálením a typickými bílými znaky si většinou spojujeme s bernským salašnickým psem.

Na střeše světa, v Tibetu, vzniklo několik neobyčejných plemen.

Kdysi dávno se zamiloval král lvů do malé opičky a chtěl se s ní oženit.

Pro širokou veřejnost je toto plemeno prakticky neznámé, a mnoho lidí by ho mohlo považovat za roztomilého voříška.

Tento „divně ostříhaný pudl“ ještě nedávno štěkal v Bílém domě. V České republice o něj zas tak často nezakopnete.

Pro toto plemeno se klasická pohádka, kdy se chudý ovčáček stal králem, stala realitou.

Jiřina Bohdalová ztvárnila v pohádkové komedii Kačenka a strašidla, ustrašenou čarodějnici Bertu, která se měnila v impozantního dlouhosrstého velkého psa.

Hafan s ,,hárem´´ metalového bubeníka. Mnohé jeho holá kůže láká k pohlazení, a jsou i tací, které naopak odpuzuje.

Pětkrát pes. Trpasličí, malý, střední, velký a vlčí. To vše jsou variety jednoho plemene – německého špice. V němčině slovo špic  znamená špičatý nebo ostrý.

Baletka, mazlík, šašek, paličák, sportovec, tvrďák a hlavně kamarád, který k vám promlouvá svýma hlubokýma očima.

,, Koupili jste si koně?´´ ,,Ne, odpověděl tatínek, psa, ale je trochu větší.

,,Malý velký pes´´ a ,,smutný klaun´´. To je první, co člověka napadne, když náhodou potká toto neobvyklé plemeno.