fbpx

16 důvodů, proč si (ne)pořizovat bernského salašnického psa

Zaujal vás bernský salašnický pes? Vůbec se nedivíme, je snadné propadnout jeho kouzlu. Očaruje vás svým klidem, vyrovnaností a přátelskostí. Jako každé plemeno má však také své záporné stránky. Pojďme zjistit, zda je všestranný berňák tím ideálním psem právě pro vás.

KVÍZ: Psí poznávačka! Kolik plemen uhodnete vy?

DESET důvodů, proč si POŘIZOVAT bernského salašnického psa

  • Je to velký fešák. Zaujme zejména nápadnou bílou náprsenkou.
  • Existuje jen málo přátelštějších psů. Svého páníčka bezmezně zbožňuje a vůbec nejradši je, když mu může být pořád v patách.
  • Je přirozeně poslušný a dá se velmi dobře vychovat.
  • Není to žádný agresor. Je mírumilovný a s ostatními zvířaty vychází dobře.
  • Pro svou klidnou a vytrvalou povahu se perfektně hodí do záchranářských týmů nebo ke canisterapii.
  • Díky huňaté srsti dobře snáší zimu. Procházka ve sněhu? Pro berňáka žádný problém.
  • Kdyby existovala psí Mensa, tohle plemeno by určitě bylo jejím členem. Je totiž velmi inteligentní a rychle se učí.
  • Hry a zábava, to je jeho. Bernský salašnický pes vám svým hravým dováděním zvedne náladu.
  • Při správné výchově má krásný vztah k dětem.
  • Není to gaučový povaleč. Má rád pohyb, je proto ideální parťák pro túry a výlety.

ŠEST důvodů, proč si NEPOŘIZOVAT bernského salašnického psa

  • Velice špatně snáší odloučení. Když ho doma necháte samotného, může začít štěkat, hrabat či kousat do věcí. Při delší izolaci od lidí se z pozitivně naladěného psa stává nepříjemný mrzout.
  • Potřebuje prostor, v malých bytech bude nešťastný.
  • Obzvlášť na podzim a na jaře hodně líná. Nic pro toho, koho chlupy přivádí k šílenství.
  • Nevyznačuje se zrovna nejlepším zdravím a dožívá se poměrně nízkého věku.
  • V létě od něj nemůžete čekat velké výkony. Vysoké teploty nejsou nic pro něj, nejlépe je mu ve stínu.
  • Patří mezi plemena s pomalým duševním zráním, dlouho proto zůstává ztřeštěným štěnětem.

Shrnutí

Bernský salašnický pes ze všeho nejvíc potřebuje častý kontakt s lidmi. Hodí se proto k těm, kteří s ním mohou trávit maximum možného času. Ideální páníčci budou psa považovat za právoplatného člena rodiny a zapojí ho do všech rodinných akcí. Odměnou jim bude naprosto oddaný pes. Bydlíte v domě se zahradou? Berňák si to u vás určitě zamiluje. Je to také skvělý pes pro canisterapii, věrným kamarádem se stane lidem trpícím osamělostí, depresí či psychickou poruchou.

Obecná charakteristika bernského salašnického psa

Původně honácký pes je přirozený ochránce, jen dnes místo ovcí opatruje své páníčky. Zbožňuje hraní a dovádění, zároveň je to ale citlivka, která špatně snáší hrubost i delší odloučení od lidí.

I. Povaha

K popisu typického berňáka nám stačí dvě slova: přátelský a stále dobře naladěný. Pokud bychom měli ještě něco dodat, byla by to láskyplnost a šťastný postoj k životu. Je to mazel, který je svým páníčkům maximálně oddaný.

Bernský salašnický pes je také velmi chytrý a snadno se učí novým kouskům. Dospívá pomalu a dlouho zůstává hravým štěnětem. Nemělo by vás tedy překvapit jeho neustálé skotačení. Aby nebyl až příliš tvrdohlavý, je třeba nepodcenit výcvik. Socializace již od štěněcího věku zase pomáhá předcházet přílišné bojácnosti a nedůvěřivosti k cizím lidem a zvířatům.

II. Vzhled

Bernský salašnický pes není žádné párátko. Jeho výška v kohoutku je až 70 cm, váha se pohybuje kolem 40-50 kg. Dojem mohutnosti ještě umocňuje delší srst s hustou podsadou.

Pohledy upoutá jeho nádherná tříbarevná srst. Pro rozložení barev jsou stanovena přesná pravidla – převládat musí černá, bílá se objevuje na hlavě, krku, hrudi, tlapkách a konci ocasu, sytá hnědočervená zase na tvářích, hrudi, nohách a nad očima. (zdroj)

III. Vztah k dětem a domácím mazlíčkům

Našli byste jen málo plemen, které mají k dětem lepší vztah než bernský salašnický pes. Pokud se berňák správně socializuje, s dětmi vychází nadmíru skvěle. Je klidný, přítulný, a dokonce snese i drobné dětské zlobení.

K dalším psům a domácím mazlíčkům z počátku může být nedůvěřivý, později se chová přátelsky. Rozhodně se od něj nemusíte bát agresivních výstupů. Nevyhledává konflikty, svého páníčka je však připraven sebevědomě chránit.

IV. Výchova a výcvik

Potřebuje základní výcvik poslušnosti. Zapomeňte ale na tresty a křik. Bernský salašnický pes nereaguje dobře na drsné chování a přílišnou tvrdost. Pokud ho naopak budete trénovat za pomoci pozitivní motivace a odměn, budete nadšeni rychlým pokrokem. Velice důležité je také nepodcenit socializaci s lidmi  i s dalšími psy již od štěněcího věku.

V. Zdraví a péče

Toto plemeno se bohužel nepyšní tím nejukázkovějším zdravím. U bernských salašnických psů proto ještě více než u jiných plemen platí, že je velmi důležité nepodcenit výběr chovatelské stanice a nekupovat psa bez PP.

Berňáci často mají problémy s pohybovým aparátem, objevuje se u nich například dysplazie kyčelního kloubu nebo artritida. K dobrému vývoji kostí můžete pomoci tak, že ve štěněcím věku budete mírnit jejich skotačení a nedovolíte jim kosti namáhat například chůzí do schodů. Nedožívají se příliš vysoké věku, průměr je pouze 8 až 10 let. (zdroj) Mezi nejčastější příčiny úmrtí patří rakovina a selhání ledvin.

Co se péče týče, vykoupat berňáka stačí pouze jednou za několik měsíců. (zdroj) Když už se ušpiní blátem, postačí rychlá sprcha. Srst obvykle není nutné kartáčovat častěji než jednou týdně. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že toto plemeno hodně líná. Zejména na jaře a na podzim všude budete nacházet chomáče chlupů. A to i když budete mít pocit, že jste právě uklidili. V období línání je proto někdy třeba frekvenci kartáčování zvýšit.

VI. Náročnost

Náročnost na čas je obrovská. Berňák se svých páníčků drží jako klíště a očekává, že s ním budou trávit spoustu času. Pokud někam odejdete bez něj, pes to ponese hodně těžko.

Počítat musíte i s vyšší finanční náročností. Samotné pořízení štěněte s průkazem původu vás vyjde na 12 tisíc a víc. Bernský salašnický pes toho nesní zrovna málo a krmivo by mělo být kvalitní. Vysoké mohou být i účty za veterináře, léky a speciální kloubní výživu.

VII. Historie

Už podle názvu plemene snadno odhadneme jeho původ. Domovinou bernského salašnického psa je švýcarský Bern, kde sloužil jako hlídač stád a tahač vozíků s nákladem.

Jeho dávnými předky jsou s největší pravděpodobností molossové, kteří do Švýcarska přišli s římskými legiemi. (zdroj) Po odchodu vojáků zde zůstali a zkřížili se s ovčáckými psy. Je tedy pravděpodobné, že berňák na švýcarských farmách pracuje už více než 2 000 let.

První klub bernských salašnických psů byl ale založen až v roce 1907, o 3 roky později už měl registrovaných 107 členů. Během druhé světové války počet berňáků strmě poklesl, naštěstí se plemeno podařilo zachovat a dnes se řadí mezi nejoblíbenější rodinné psy zejména v Německu a Švýcarsku.

VIII. Důležité informace

Hmotnost:Pes: 41 až 54 kg
Fena: 32 až 45 kg
Výška v kohoutku:Pes: 66 cm
Fena: 64 cm
Typický znak:Přirozeně svěšené uši
Požadavky na výcvik:20-40 minut/den
Energie:uvolněná
Délka života:7 až 9 let
Sklony ke slintání:nízké
Sklony k chrápání:nízké
Sklony ke štěkání:nízké
Sklony k hrabání:nízké
Potřeba socializace/pozornosti:střední
Původní využití:pracovní pes
Délka srsti:střední
Typ srsti:hustá, rovná
Zbarvení srsti:trikolóra (černá s hnědočervenou a bílou)
Potřebná péče o srst:střední

Kde koupit bernského salašnického psa?

Vše jste zvážili a jste přesvědčeni o tom, že budete pro bernského salašnického psa dobrým páníčkem? Nuže dobrá! Níže přikládáme seznam oblíbených chovatelských stanic v Česku a na Slovensku, jež se zabývají chovem tohoto plemena a pravidelně mívají štěňata berňáka na prodej:

Chovné stanice v Česku

Chovné stanice na Slovensku

1 komentář u „16 důvodů, proč si (ne)pořizovat bernského salašnického psa“

  1. Dobrý den. Moc hezký článek. Bernského salašnického psa máme již 11 let a tak s většinou uvedených informací lze jen souhlasit. Nicméně bych rád některé věci trošku poupravil. Co jsem vypozoroval od našeho psa i z vyprávění několika dalších chovatelů. Přijde mi, že naopak berňák není příliš aktivní plemeno. Nejlépe mu je poblíž pána, například na gauči. Což, vzhledem k jeho velikosti, vyžaduje opravdu velký gauč. 🙂 Na kratší procházky chodí rád, ale běhat(např. vedle kola) se těmto psům vyloženě nechce. Co ale přímo nesnáší(tedy alespoň ten náš), to je voda. Sníh mu nevadí, ale dostat ho pod sprchu je přímo nadlidský výkon. O dešti ani nemluvě. Také bych rád podotkl, že tito psi strašně „žárlí“ na ostatní a jsou celkem dominantní. Máme ještě zlatého retrívra a toho k nám vůbec nechce pustit. Takže doporučuji mít doma jen berňáka, protože bude vyžadovat všechnu pozornost pro sebe. A že se tito psi chtějí mazlit takřka pořád. 🙂

Napsat komentář