fbpx

25 důvodů, proč si (ne)pořizovat ježka bělobřichého

Ježka má asi každý spojeného s podzimem a dětstvím. Pamatujete, jak jsme jako malí každý podzim malovali ježky s jablíčky napíchanými na bodlinách? Většina z nás má tak k ježkům přirozeně kladný vztah. A některým z nás to vydrželo až do dospělosti. Pak také existuje čím dál širší okruh populace, který se rozhodl ježka pojmout za domácího mazlíčka. A chovatelé jim v tomto směru vyšli vstříc. V USA byl tak z několika druhů afrických ježků ( z nichž převládající je ježek bělobřichý a ježek alžírský) vyšlechtěn ježek, který je chován jako domácí mazlíček. V chovatelských kruzích je oficiálně označen jako africký trpasličí ježek. My však budeme vycházet ze všeobecně vžitého názvu ježek bělobřichý, byť se čistokrevná forma tohoto ježka v chovech téměř nevyskytuje. Líbí se vám bodlináči? A myslíte, že jsou tím pravým mazlíkem právě pro vás? 

ŠESTNÁCT důvodů, proč si pořizovat ježka bělobřichého 

  • Pracujete celý den a na kočku či psa nemáte čas? Ježek celý den spokojeně prospí a aktivní je nejdříve za soumraku. Místo večerní nudné televize tak můžete pozorovat zábavného bodlináče.
  • Ježci jsou povahy mírné.  I když, jako u každého zvířátka je každý jedinec osobnost, dá se říci, že ježkové nejsou problémová zvířátka.
  • Nejsou kousaví. Jistě, může se stát, že vás ježek omylem chytne za prst,ale je to spíš dáno jeho nevalným zrakem, zato extrémně dobře vyvinutým čichem. Pokud jste ježka krmili z ruky lákavou dobrotou, může se snadno splést a ,,ochutnat´´ váš prst v touze po nášupu.
  • Pokud budete s vaším ježkem pravidelně manipulovat, poměrně rychle si na vás zvykne. Dá se tedy snadno ochočit.
  • Pokud máte představu fádního hnědého ježka, máme pro vás dobrou zprávu. Chovatelé v současnosti vyšlechtili na 92 barevných variet tohto domácího mazlíčka.
  • Narozdíl od našeho evropského ježka, ježek bělobřichý neupadá do zimního spánku. Odpadá vám tak složité zazimování vašeho ježka.
  • I přes jistá specifika v jejich chovu můžeme ježky s klidným srdcem doporučit i vnímavým začátečníkům.
  • Pokud se rozhodnete ježky rozmnožovat, nebudete potřebovat žádné speciální chovatelské zařízení. Ježek je na chov poměrně nenáročné zvíře.
  • Máte rádi kočičky,ale nemáte pro ně prostor nebo čas? Ideální ekvivalent je ježek. Povahou jsou si hodně podobní.
  • Ježek nedisponuje pachovými žlázami a ani jeho moč nemá takovou ,,sílu zápachu´´ jako například u hlodavců. 
  • Ježci samozřejmě mají zvukový repertoár, ale nijak výrazně se v tomto směru neprojevují. Nemusíte se tedy bát, že by svými hlasovými projevy rušil váš mazlíček sousedy.
  • Ježci jsou od přírody samotáři. Nevadí jim, pokud je budete chovat jako jedináčky. Ani pokud si ve svém nabitém programu na ně nevyčleníte několik hodin času jako je tomu například u psa.
  • Máte rádi teploučko? To ježek také! Ideální teplota je pro ježka mezi 24 – 26 stupni. Takže teplomilové – ježek je pro vás jako stvořený.
  • Přestože ježek z druhého bodlináče moc nadšený nebývá, s jinými živočišnými druhy nemá kupodivu zásadní problémy. Ve společné domácnosti se psem nebo kočkou může ježek v pohodě bydlet.
  • Pokud máte výstavní ambice a soutěživého ducha, i tyto touhy vám může ježek pomoci naplnit. Existují i výstavy ježků.
  • Máte rádi exotiku? Když na večírku řeknete, že máte doma ježka, jistě budete středem pozornosti.

DEVĚT důvodů, proč si nepořizovat ježka bělobřichého 

  • Roztomilá videa na youtube ježka ležícího ve vodě, nejsou roztomilá. Ježek vodu nemá v oblibě a nerad se koupe. Takovým jednáním byste ježkovi způsobili zbytečný stres a mohlo by dojít až k úhynu zvířátka.
  • Ježek je samotář. Ostatní svého druhu vyhledává v podstatě jen v období páření. Pokud se rozhodnete chovat stádo ježků, musí mít každé zvíře svoji vlastní ubikaci.
  • Měsíční náklady na chov jednoho ježka jsou vzhledem k velikosti zvířete poměrně vysoké. Průměrně okolo 500 Kč.
  • I když se může ježek naučit vykonávat potřebu na jedno místo v ubikaci, je to spíše výjimka a rozhodně ne pravidlo. Ježkové jsou tak trošku čuňátka a jsou schopni výkaly rozťapat všude možně.
  • Ježek není vhodným mazlíčkem pro děti. Díky jeho soumračné až noční aktivitě si s ním příliš zábavy vaše ratolesti neužijí. Jako u koupání – buzení ježka během dne je pro něj silně nepříjemné a stresující.
  • Ježek vyžaduje prostor. I když většinu dne prospí, k večeru je poměrně hodně aktivní. Pravidelné výlety za dobrodružstvím po bytě ježek určitě ocení. Držet ho pouze v jeho obydlí není dobrý nápad.
  • Přestože v posledních letech chov ježků jako domácích mazlíčků nabral na oblibě, je speciální krmivo pro ježky stále spíše výjimečnou záležitostí v běžných zooprodejnách. Rozdíly jsou propastné jak v kvalitě, tak v cenách.
  • Představa roztomilého ježečka na procházce nebo v ohrádce na zahradě je spíše z říše snů. Ježci bělobřiší jsou hodně náchylní na parazity, nachlazení a jiné nemoci. Jejich pobyt venku se výrazně nedoporučuje.
  • U nemocí se ještě zastavíme. Ježek je poměrně náročný, co se týče zdravotní péče. Vlivem stresu,nesprávného krmení, vrozených či získaných onemocnění nebo genetických vad se ježci v domácnostech nedožívají nijak závratného věku. Také sehnat veterináře – odborníka v otázce ježků, je u nás stále poněkud problematické.

Shrnutí 

Ježek bělobřichý ( africký trpasličí ježek ) je stále populárnějším mazlíčkem i v našich končinách. Tento americký vynález je ideálním společníkem pro hodně zaměstnané majitele, kteří zvířátku mohou věnovat maximálně několik desítek minut denně v podvečerních nebo nočních hodinách. Ježek jim za to bude dokonce vděčný. Ochočit ježka nedá tolik práce a s trochou trpělivosti a lahodným červíkem na dlani to nebude problém. Ježci nejsou natolik inteligentní jako pes nebo kočka, takže i při ochočování bude třeba trpělivost a hlavně důslednosti v tom smyslu, že si ježka každý den vezmete na ruku a budete ho zvykat na vaši přítomnost. Pro děti, díky jejich soumračné aktivitě a pichlavému brnění, ježek příliš vhodným zvířátkem není. 

Chov ježka bělobřichého 

Vytvořit vhodné podmínky pro chov a rozmnožování ježků není nikterak náročné. V zásadě musíme dodržet jen pár poměrně jednoduchých pravidel. Každého ježka držíme v samostatné ubikaci. Ježci dospívají poměrně záhy a schopni páření mohou být již ve dvou měsících věku. Avšak doporučuje se připouštět samičku mezi šestým až dvanáctým měsícem věku. U samečka od pěti měsíců,ale klidně i později. U samiček je však věk k prvnímu připuštění nutno dodržet. Příliš brzké nebo naopak pozdní připuštění může mát za následek problematické porody nebo špatně vyvinutá či mrtvá mláďata. U starších prvorodiček mnohdy zaplatí cenu nejvyšší i samotná matka.

Ježci nemají žádnou přesnou dobu říje. Ovulaci u samiček vyvolává přítomnost samečka, proto se zvířátka opakovaně dávají k sobě během zhruba jednoho týdne.

Samička je březí 30 – 40 dní. Před porodem si samička staví v domečku hnízdo – ideálním materiálem k tomu jsou ústřižky bavlněných látek. Materiál na hnízdo by neměl být vláknitý, aby se matka nebo potomci neporanili.Obvyklý počet mláďat bývá 4 – 5, le nejsou výjimkou ani dvojčata nebo deset malých bodlináčů. Mláďata ježků se rodí slepá, hluchá a holá. První bodlinky mají okolo pátého dne. Samička kojí mladé zhruba 6 týdnů. Doporučuje se mít maximálně dva vrhy ročně,aby se samička zbytečně nevyčerpala porody a péčí o potomky. Konec plodnosti bývá většinou ve třech letech života.

Pokud jste se rozhodli, že ježek bělobřichý je tím správným zvířátkem právě pro vás, je nutné mu před jeho příchodem do domácnosti vytvořit správné místo k životu. Ježci se obvykle chovají v plastových boxech nebo teráriích. Při výběru vhodné ubikace bychom měli brát zřetel zejména na odvětrávání ubikace. Ježek by neměl být v průvanu, chladu nebo vlhku. Klec není pro ježky vhodná jednak kvůli zmíněnému průvanu, na který je ježek citlivý, a také kvůli jeho sklonům ke šplhání. Šplhá rád,ale není příliš obratný a mohl by se poranit.Základna ubikace pro jednoho ježka je minimálně 90 x 45 cm. Teplota v ubikaci nikdy nesmí klesnout pod 18 stupňů. Pokud svému ježkovi dopřejete větší pohodlí, určitě se zlobit nebude.

V obydlí by pak neměla chybět:

  • miska na krmení, nejlépe  poměrně nízká se zahnutým okrajem dovnitř
  • miska na vodu ( napáječka je nevhodná z důvodu kovového pítka, o které by si ježek mohl poškodit chrup)
  • materiál na vystlání domečku ( papírové ubrousky, bavlněné hadry, popřípadě se dá koupit v zooprodejně přímo ,,náplň´´ do domečků pro malé hlodavce)
  • podestýlka
  • domeček ( poslouží i látkový domeček pro fretky nebo stará čepice)
  • hračky 
  • wc
  • koupelnička s pískem pro činčily
  • kleště na drápky
  • přepravka
  • bezpečné kolečko nebo disk na běhání

Pro ježky jsou vhodné různé typy podestýlek. Můžete použít jak klasické hobliny, tak například bukové štěpky, podestýlku asan, kukuřičnou podestýlku nebo i písek…Nejvhodnější se jeví bezprašné hobliny nebo Asan. V žádném případě ježkovi nepodestýláme senem. Do dlouhých vláken se může zamotat. Mnohdy se vytvoří z pevného stébla smyčka a ježkovi může zaškrtit nožičku. Taková nehoda může končit až amputací končetiny. Samička ježka, která je březí, ocení rozmanitý výběr materiálu na stavění hnízd a vystýlání domečku. Vděční vám budou i za roličky od toaletního papíru nebo papírových utěrek, kartonové krabičky ( bez izolepy, lepidla a potisku), látkové měkké pelíšky pro fretky nebo koťata či starou čepici, do které se mohou schovat.

Poslední, ale neméně důležitou, součástí spokojeného život ježka je krmení.  

Ježci jsou hmyzožravci. Základ jejich stravy by tedy v přírodě tvořil hmyz. V domácích podmínkách můžete dát přednost kompletním granulovaným krmivům nebo směsím připraveným speciálně pro ježky. Pozor, dbejte na to,aby bylo krmení určeno pro africké ježky a ne pro ty naše evropské. Skladba krmiva je pro ježky bělobřiché specifická. Ježci mají poměrně křehké zuby, je proto vhodné jim potravu namáčet. Granule můžete doplnit kupovaným hmyzem ze zooprodejny. Smýkaný hmyz se v jejich případě nedoporučuje vzhledem k možnosti nákazy ježků parazity. Nahradit ježčí granule můžete i granulovaným nebo konzervovaným krmivem pro kočky nebo koťata. Vždy však dbejte na vysokou kvalitu takových krmiv. Chovatelé ježků doporučují vyhýbat se u ježků rybím recepturám granulí pro kočky. Vhodným doplňkem i vařené libové hovězí nebo kuřecí maso a vejce.Někteří ježci v menší míře rádi přijímají i ovoce a zeleninu.Denní dávka pro jednoho ježka je 1 – 3 lžíce krmiva jedenkrát denně – ideálně večer. Mláďata se krmí ad libitum. Jednou měsíčně doplňujeme dospělým ježkům vápník vhodnými přípravky. U mláďat a březích a kojících samiček můžeme zvýšit přísun vápníku na 1x týdně.

V žádném případě ježkům nedáváme kořeněná jídla nebo zbytky z talíře. Pro ježčí trávení jsou také zcela nevhodné – čokoláda, avokádo,  hroznové víno, rozinky, ořechy, citrusy, cibule, česnek, koření a mléčné výrobky. Čerstvá voda v pokojové teplotě musí být ježkovi k dispozici po celý den.

Důležité informace o ježkovi bělobřichém

Velikost a váha:samci 18 – 23 cm, samice až 25 cm, 300 – 700g
Původ:od Senegalu, přes Súdán až po Zambii
Vhodná ubikace:plastový box nebo terárium
Cena:dle barvy a původu od 2.000,- do 5.000,- korun
Délka života:obvykle 4 – 6 let, při dobré péči maximálně 9 let
Aktivita: večer a v noci 

Specifikace ježka bělobřichého

Ježci jsou ideální mazlíčci pro velmi zaměstnané lidi. Nevyžadují mnoho pozornosti a když si odmyslíme počáteční náklady na pořízení samotného zvířátka, jsou i finančně celkem nenároční chovanci. Ježka lze velmi dobře ochočit a pokud ho budete pravidelně přivykat na kontakt s vámi, stane se z něj příjemný a milý společník. Přesto, že je ježek samotář, velmi dobře snáší přítomnost jiných zvířat. Narozdíl od psa nebo kočky nezabere péče o něj příliš mnoho času  netrpí ani tím, pokud mu majitel nevěnuje několik hodin denně svou pozornost. Ježek oproti fretce nemá pachové žlázy a postrádá i typický zápach, který mají hlodavci. Ani jeho vokální projevy nejsou nijak časté nebo hlasité. Je tak ideálním zvířetem do bytu. Pokud ježkovi dopřejete dostatek pohybu, nebude trpět ani v poměrně malé ubikaci. Minimální rozměry ježčího domečku by však měly být vždy dodrženy. I když není ježek vyloženě čistotným zvířátkem, ve vhodně zvolené ubikaci to ani nepostřehnete. Proti papouškům má tak nespornou výhodu, že kolem jeho obydlí je stále čisto.

Ať však o ježcích nepíšeme jen samá superlativa. Byť je jeho rozmnožování poměrně nenáročné, svá specifika má také. A to zejména vy výběru vhodného partnera. Pokud budete chtít ježky rozmnožovat, doporučujeme první pořídit samečky a následně k němu samičku. Se zapůjčením samečka jiným chovatelem nebo ,,ubytováním´´ vaší samičky u chovatele samečka příliš nepočítejte. Ježci jsou poměrně náchylní na různá onemocnění. Fatální pro ně může být i pouhé nachlazení. Zodpovědný chovatel tedy umisťuje nové zvířata nejprve do měsíční karantény a teprve pak nového jedince zařadí do svého stáda ježků ( ano, je to sranda, ale chovné skupině ježků se skutečně říká stádo ). Ježkům se bohužel nevyhýbají ani genetická onemocnění. Nejznámější je asi degenerativní myelopatie – jedná se o neurologické onemocnění, které je bohužel neléčitelné. Na určité barevné rázy se také váže hluchota. Ježkům se nevyhýbají ani parazité a  zvláštností není ani svrab.

POZOR – majitelé začátečníci občas v údivu sledují ježka, který se prapodivně kroutí a háže si sliny na záda. Toto není žádná porucha chování nebo příznak nemoci. Jedná se o zcela běžný jev a ježci si tak údajně sami sebe označují pachovou stopou.

Ucelené informace o péči a chovu ježků naleznete zde. 

Jak a kde si koupit ježka bělobřichého?

 Podobně jako u psů si můžete i ježky zakoupit s průkazem původu od chovatelů, od překupníků nebo z takzvaného domácího chovu. Ježka dnes seženete i ve větších zooprodejnách.

Ježek s průkazem původu má, stejně jako pes s PP, několik výhod. Chovatel dbá na kvalitní stravu, nechová na příbuzných nebo nemocných jedincích, mláďata nejsou předčasně odstavena od matky a jsou od malička zvyklá na kontakt s lidmi. Ježci se podle zbarvení a původu prodávají za zhruba 2000 – 5000 Kč.

Pokud se přesto rozhodnete pro pořízení ježka v obchodě nebo přes inzerát, zkontrolujte při odběru v jakém je zvíře stavu, zda má zdravé oči, nemá průjem a má zdravé bodliny bez strupovité kůže nebo vylysalých míst. Také se ujistěte, že nejsou mláďata příliš malá na to, aby šla od matky. Správně se ježek odstavuje okolo 6. týdne a do nového domova jde kolem druhého měsíce života. V případě koupě v obchodě se také ujistěte, že vám bylo prodáno zvíře pohlaví, které si přejete, ne vždy to prodavači spolehlivě poznají. Jak rozeznat pohlaví u ježků a další užitečné rady se dozvíte například zde

Napsat komentář