14 důvodů, proč si (ne)pořizovat mopse

14 důvodů, proč si (ne)pořizovat mopse
4.9 (98%) 10 hlasů

Osobitý vzhled mopse je důvodem, proč se některým lidem nelíbí, zatímco ostatní ho bezmezně zbožňují. Jeho vyrovnaná a mírumilovná povaha zaujme každého, kdo hledá společníka do nepohody. Navíc je vhodný také k dětem. Přestože jde o pozitivní rasu, najde se také pár mínusů.

Pokud i vás okouzlil nezaměnitelný mopsí výraz, pojďte se s námi podívat, zda je tento věrný pes vhodný jako přítel právě pro vás. (Zdroj)

8 důvodů, proč si pořizovat mopse

  • Představuje mírumilovné plemeno, které je vhodné i do rušnější domácnosti s malými dětmi.
  • Mops není agresivní – ani na ostatní psy. Je to většinou nekonfliktní tvor, pokud štěká, tak pouze na pozdrav, nikoli ze strachu.
  • Je skvělým společníkem, rád tráví čas nablízku svému pánovi. Nehne se od vás a bude vám dávat najevo svou lásku, ať už budete kdekoli.
  • Nejde o psa náročného na pohyb, proto bude dobrým přítelem rodině žijicí ve městě i osamělým starším lidem. Pravidelné krátké procházky mopsům naprosto vyhovují.
  • Mops je šťastný a vyrovnaný, hodí se všude tam, kde je potřebný přátelský a pozitivní parťák.
  • Mopsové nejsou nároční na výcvik, snadno se naučí základní povely, odborný výcvik není potřeba.
  • Vhodné prostředí pro mopse je v podstatě jakékoli – ať už byt či dům. U obojího však platí, že pejsek bude chtít pobývat po většinu času ve vaší blízkosti. Také jde o psa, který patří dovnitř. Je náchylný na přehřátí.
  • Hodí se i k těm, kteří se sice bojí větších pejsků, ale hledají osobitého a klidného malého psího kamaráda.

6 důvodů, proč si nepořizovat mopse

  • Nejste často doma? Pak mops není pejskem pro vás, protože byste mu pravidelně lámali psí srdce.
  • Mops je typický pohodlný gaučový povaleč, pokud hledáte aktivního pejska, který se s vámi bude věnovat sportu a pohybu, pak hledejte dál.
  • Přestože je mops poměrně bezproblémový a klidný pes, může být tvrdošíjný. Výchova je nenáročná, avšak měla by být důsledná.
  • Neustálé línání může v domácnosti obtěžovat. Pravidelné odstraňování uvolněné srsti je nezbytnou aktivitou páníčků tohoto roztomilého plemene.
  • Mopsíci mají tendenci chrápat. Tuto vlastnost nemusíte ocenit zejména v menším bytě.
  • Výrazné oči jsou náchylné na zranění, je potřeba věnovat jim zvýšenou pozornost a péči.

Shrnutí

Mops je ideálním psem pro nenáročné, případně i nezkušené chovatele, kterým poskytne moře lásky a neskutečné psí oddanosti. Jeho charakteristický vzhled snadno vykouzlí úsměv na tváři. Hodí se k rodině s dětmi i k osamělým seniorům, nejlépe do bytu. Svým velkým mopsím srdcem si získá každého, kdo hledá klidného pejska jako společníka na každý den. Ten pravý pán pro mopsíka je člověk, který si s ním rád dopřeje pravidelné chvíle pohody a podělí se o místo na pohovce.

Obecná charakteristika mopse

Není to sporťák ani nadšenec do pohybu. Je to však velmi inteligentní pes s vlastnostmi, jako je věrnost, oddanost, přívětivost, pozitivita a někdy tvrdošíjnost.

I. Povaha

Povaha mopse je stručně řečeno příjemná. Hravý, šťastný, oddaný, chytrý a přitom všem důstojný pejsek. V srdci klaun, navenek ten nejlepší psí společník. Vyžaduje neustálou pozornost a blízkost svých milovaných. Není agresivní ani nervózní. Jedinou negativní vlastností může být tvrdohlavost.

II. Vzhled

Charakteristickým znakem mopse je především jeho komická vrásčitá tvář, plochý čenich a velké kulaté oči. Tělo je krátké a podsadité. Ocásek je zatočený blízko hřbetu. Mívá mírný předkus. Osvalené tělo disponuje typickou zvrásněnou kůží a hladkou, krátkou srstí v barvách stříbrná, apricot, běžová či černá. Dorůstá do výšky 25 až 28 cm, váží v rozmezí 6,3 až 8,1 kg – vejde se bez potíží i do menších bytů.

III. Vztah k dětem a domácím mazlíčkům

Vztah k dětem a domácím mazlíčkům býva vřelý. Mops není agresivní ani konfliktní, jeho socializace bývá bezproblémová, naopak jde o velmi přátelské zvíře, které se hodí právě k dětem. Důležité je v takových případech vždy ratolesti naučit, jak se chovat ke zvířatům. Menší děti mohou pejskovi ublížit, ač neúmyslně.

IV. Náročnost

Co se týče financí, je potřeba počítat s investicí od 6 000 kč za pejska bez pp a od 18 000 Kč za mopsíka s rodokmenem. V případě koupě mopse bez pp je zde však zdravotní riziko (zdroj). Hrozí vykloubení kolenní čéšky či onemocnění očí, i na to je třeba brát ohled – protože veterinární péče je rovněž zásahem do rodinného rozpočtu.

Kromě koupě psa je důležité pořídit kvalitní vybavení – od obojku po misky a nezbytné vodítko či pelíšek. Primární částka se tak může vyšplhat až na několik tisíc korun. A to ještě zdaleka nejsme u pravidelného očkování a odčervování. Kromě těchto výdajů myslete také na krmivo. Kvalitní strava může stát i 1 000 Kč měsíčně a to je potřeba brát v úvahu. A jak je náročná péče? Kromě pravidelného vyčesávání línající srsti a zastřihávání drápků vám moc času nezabere.

V. Historie

Mopsové nejsou francouzští buldočci a příbuzní nejsou ani s mastifem či šarpejem. Nejbližší je mopsovi pekinéz. Původ plemene začíná patrně ve starověké Číně a je úzce spjat s chovem pekingského palácového psíka. Psi známí jako „krátkohubí“ jsou popisováni ve spisech datovaných kolem roku 600 před Kristem a byli pravděpodobně předchůdci moderního plemene, kterému dnes říkáme mops. Předek mopse byl chován díky krátké srsti, u které jsou viditelné výrazné vrásky na čele.

Číňané hledali vrásky ve tvaru podobném znakům čínského písma. Nejoblíbenějším znakem byly tři vrásky, které dohromady daly slovo „princ“. Ve druhé polovině 16. a začátkem 17. století Čína začala obchodovat s evropskými zeměmi, například s Portugalskem, Španělskem, Holandskem a Anglií. Obchodníci při návratu z Orientu přivezli jako dárky malé psy, díky čemuž se šířila oblíbenost této rasy. Mopsové se patrně poprvé objevili v Holandsku.

Pozdní 19. století přineslo první psí výstavy. Mopsové byli poprvé vystaveni v roce 1861. Plemenná kniha byla započata v roce 1871. V prvním svazku bylo uvedeno šedesát šest mopsů. Angličtí mopsové se vyvíjeli hlavně podél dvou linií: Willoughbyho a Morrisonovy. Každá měla vlastní šlechtěné zvláštnosti. Zajímavý je rovněž původ názvu mops. V češtině je slovo přejato od německého Der Mops. Anglické slovo pug je odvozeno od latinského pugnus – podle typické mopsí hlavy, která připomíná pěst. (zdroj)

5 komentářů

  1. Marek napsal:

    Ahoj,
    drobná chyba v článku – pěst se latinsky řekne pugnus.

  2. Jindřich Pohlreich napsal:

    Skvělý článek, pejska jsem si zamiloval, když jsem ho uviděl v kempu na vodě. Tento pejsek je cuuuuteee a díky za + a -, možná jednou přemluvím rodiče 😀

  3. Kateřina napsal:

    Je to ten nejlepší společník ,kterého můžete mít.

    • KK napsal:

      souhlasím, máme jich 5 a jsou to úžasní šašci, je potřeba na ně mít čas a určitě ne do bytu ale možnost i zahrádky, skvěle si tam vyhrajou 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *