fbpx

20 důvodů, proč si (ne)pořizovat německého špice

Pětkrát pes. Trpasličí, malý, střední, velký a vlčí. To vše jsou variety jednoho plemene – německého špice. V němčině slovo špic  znamená špičatý nebo ostrý. Naprosto přesně tak vystihuje jeho špičatá ouška a čumáček, i výborné vlastnosti špice jako pozorného hlídače. Podívejme se tedy tomuto plemeni pořádně na zoubek, a pojďme zjistit, zda je špic ideálním společníkem právě pro vás.

KVÍZ: Psí poznávačka! Kolik plemen uhodnete vy?

TŘINÁCT důvodů, proč si POŘIZOVAT německého špice

  • Je libo trpaslíčka nebo obra? Německý špic je velmi variabilní plemeno, co se týče jak velikosti, tak barevných vzorů jeho načechrané srsti.
  • Máte-li pocit, že špic je jen koule chlupů vhodná na soutěže krásy, mýlíte se. Německý špic se dokáže prosadit i při různých psích sportech. Ani při klasickém výcviku vám neudělá ostudu. Německý špic je dokonce členem Záchranné brigády ČR.  Je to velmi inteligentní plemeno.
  • Špic je aktivista. Jestliže jste sportovně založený člověk, ze špice budete nadšení.
  • Děsí vás představa, že se za pár let budete muset se svým kamarádem rozloučit? Špicové se vyznačují mimo jiné i svou dlouhověkostí. Patnáctiletý špic není žádnou výjimkou a rozhodně byste mu tento věk nehádali.
  • I do vysokého věku zůstává špic hravým kamarádem. Je to takové věčné štěňátko.
  • Špic není žádný morous. Rád se mazlí a svého pána oddaně následuje všude, kde je to možné.
  • Toto plemeno bylo v minulosti využíváno především jako hlídací pes. Tyto skvělé vlastnosti zůstaly špicům zachovány. Tam, kde je špic, není třeba domovní zvonek nebo alarm.
  • Na procházce nebo výletu se nemusíte bát, že vám pejsek uteče za zvěří. Právě díky jeho fixaci na majitele a přirozeně nízkému loveckému pudu, pravděpodobně nebudete několik hodin sedět na pařezu a čekat, až se pejsek vrátí ze své lovecké výpravy.  
  • Středního, velkého a vlčího špice můžete bez obav chovat celoročně venku. Malá a trpasličí varieta tohoto plemene více ocení bydlení v bytě.
  • I přes to, že tak působí, péče o srst dospělého psa mimo výstavní sezonu a období línání nezabere příliš mnoho času. Stačí jednou týdně psa pročesat.
  • Špic miluje děti a nezkazí jim žádnou zábavu. Vychází výborně i se všemi domácími zvířaty.
  • Tak jako špic miluje ,,své´´ lidi je i nedůvěřivý k cizím. Nikdy však není bázlivý nebo agresivní.
  • Veterinář by na špicovi nezbohatl. Jedná se všeobecně o velmi zdravé plemeno, které není zatíženo množstvím genetických vad a onemocnění.

SEDM důvodů, proč si NEPOŘIZOVAT německého špice

  • Špic je velmi inteligentní plemeno a není to ani žádný pecivál. Budoucí majitel by měl počítat s tím, že jeho pejsek neproleží celý den na kanapi, a potřebuje i dostatečně zaměstnat svou chytrou hlavičku.
  • Vlasy – koruna krásy. V případě německého špice je to jeho srst. I když není v podstatě náročná na údržbu, počítejte s tím, že se přirozeně obměňuje. Zvažte, zda ,, sem tam chloupek¨ nebude ve vaší domácnosti problém.
  • Špic byl vyšlechtěn jako hlídací pes. I když vhodnou výchovou lze jeho sklony ke štěkání potlačit, pamatujte na to. Rozhodně to není plemeno vyloženě tiché.
  • Věrnost a oddanost špiců je téměř legendární. K útěkům sklony nemají. Avšak jeho silná fixace na majitele by mohla při držení v bytě způsobit majiteli horké chvilky. Obzvláště v kombinaci s jeho zálibou ve štěkání.
  • Roztomilé poskakování malého nebo trpasličího špice po třech nožkách mívá obvykle nepříjemnou příčinu. Jako většina malých a miniaturních plemen se může vyskytnout i u špiců luxace patel ( v podstatě psovi ,,vyskakuje koleno´´ ). Toto onemocnění se dá však velmi dobře ovlivnit vhodným výběrem štěněte po testovaných rodičích.
  • Malé štěňátko je třeba naučit, že péče o srst není zlo. V mladém věku, v době línání a pokud budete svého špice chtít vystavovat, je však poměrně náročná.
  • Líbí se vám velký černý nebo hnědý špic? Bohužel, tento velikostní a barevný ráz je zanesen v seznamu kriticky ohrožených druhů domácích zvířat. Existují samozřejmě chovatelské stanice, kde se tito psi stále chovají. Avšak může se stát, že na své vysněné štěňátko budete čekat dlouhou dobu.

Shrnutí

Malý a trpasličí špic zažívají v posledních letech neobvyklou popularitu. Jsou skladní, roztomilí, ideální společníci. Škoda jen, že ostatní špicové mají svůj boom už dávno za sebou. Skvělé vlastnosti špice mají ovšem všechny velikosti tohoto plemene. Německý špic je skvělý společník, výborný hlídač, inteligentní sportovec i hebký mazlík, který se rád přitulí. S dětmi je jedna ruka ( nebo tlapka?) a při jeho temperamentu a hravosti jim je rovnocenným partnerem. Díky své ,,vesnické´´ minulosti psa ze statku výborně vychází se všemi ostatními zvířaty a nemá ani tendence lovit zvěř.   

Obecná charakteristika německého špice

Všechny velikosti německého špice se vyznačují nádhernou bohatou srstí a jsou to v podstatě ( až na pomeraniana – typ trpasličího špice ) vzhledově identičtí psi. I povahové vlastnosti špiců jsou dlouholetou chovatelskou prací upevněny natolik, že mezi různými velikostmi není zásadní rozdíl. Všichni jsou urputnými hlídači, avšak bez agrese či bázlivosti. Špicové oplývají přirozenou inteligencí, a proto se s nimi velmi dobře pracuje. Milují společnost své rodiny a zejména dětí. V ostatních mazlíčcích nevidí svou přirozenou kořist a nemají ani ,,toulavé boty´´. Při kondičním běhu nebo na túrách vám budou příjemným a zdatným parťákem. I když jsou střední, velcí a vlčí špicové téměř zapomenuti, pokud jim dáte šanci zjistíte, že mohu svým oblíbenějším menším bratránkům směle konkurovat.   

I. Povaha

Nejen špičatý čenich a uši dali špicům jejich jméno. Špic je i ,,ostrým´´ hlídačem. Jeho smyslům nic neunikne, a pro svou schopnost hlasitě oznamovat každou nepravost na jeho území, byli předkové špice v minulosti vysoce ceněni. Dobrý hlídač neopouští jemu svěřený majetek, proto ani špic nemá sklony k potulce či pytlačení. Napadnout na dvorku drůbež nebo jiná hospodářská zvířata, či dokonce děti, by byl často, v dobách dávno minulých, pro špice rozsudek smrti. 

Touto tvrdou selekcí povahových vlastností vznikl pes společenský, kamarádský, inteligentní, chápavý, lehce cvičitelný, k cizím nedůvěřivý a ostražitý, trochu více uštěkaný, avšak velmi dobře fixovaný na pána a s minimálním loveckým pudem. Díky plemenitbě v Anglii a USA můžeme zmínit i pomeraniana. Vzhledově se trochu odlišuje od trpasličího špice, z něhož byl vyšlechtěn. Avšak povahou je to pravý společenský pejsek, u kterého byly výrazné povahové rysy ostatních špiců obroušeny jako diamant. Není tolik hlučný a i vzrušivost jeho větších bratránků je mu cizí. Pomeranian nikdy nebyl šlechtěn na práci, ale pouze pro svou milou, klidnou povahu, a vzhled plyšové hračky. I když chovatelé usilují o samostatné uznání pomeraniana, stále ještě je považován, navzdory svým odlišnostem, za jednu z variet německého špice trpasličího. Stejné peripetie provází i keeshonda. Tento ráz vlčího špice se preferuje především v USA. Vznikl v Holandsku a Anglii. Stejně jako u pomeraniana je i on povahou ,,pravým´´ špicům poněkud vzdálen. Jedná se o plemeno spíše společenské. Pomeranian i keeshond však mají v ČR stále FCI standard společný s německým špicem. 

II. Vzhled

Špicové vynikají krásnou srstí, jež díky bohaté podsadě odstává od těla. Zvláště nápadný je mohutný límec kolem krku připomínající hřívu a huňatý ocas hrdě nesený nad hřbetem. Hlava podobná lišce s bystrýma očima, zašpičatělýma malýma blízko sebe stojícíma ušima, dodává špicovi jeho tolik typické smělé vzezření.

To, co jednotlivé typy německého špice odlišuje, je zejména kohoutková výška. Hmotnost, by jí měla být vždy úměrná.

  • Trpasličí špic/Pomeranian: 20 cm +/- 2 cm
  • Malý špic: 26 cm +/- 3 cm
  • Střední špic: 34 cm +/- 4 cm
  • Velký špic: 46 cm +/-4 cm
  • Vlčí špic/Keeshond: 49 cm +/- 6 cm

Hlava špice je středně velká, při pohledu shora vzadu nejširší a zužuje se klínovitě směrem ke špičce čenichu. Nos je malý, kulatý a čistě černý, u hnědých špiců tmavě hnědý, stejně jako pysky a okraje očních víček. Oči mandlového tvaru jsou středně velké, poněkud sešikmené a tmavé. Čelisti jsou normálně vyvinuty ideálně nůžkového skusu. Přípustný je i klešťový skus. U malého a trpasličího špice/pomenariana se tolerují malé ztráty premolárů. Malé uši jsou neseny vždy vzpřímeně s tuhými špičkami. Tvar ucha je trojúhelníkově zašpičatělý. Středně dlouhý, lehce klenutý krk bez laloku je ozdoben mohutným límcem srsti, který připomíná hřívu. Vysoký kohoutek neznatelně přechází v krátký, rovný a pevný hřbet. Krátká, široká a silná bedra přechází v širokou a krátkou záď. Středně dlouhý, vysoko nasazený ocas se hned u kořene stáčí vzhůru a dopředu přes hřbet, na kterém pevně leží. Je velmi huňatý a dvojitá smyčka na jeho konci je přípustná.  Hrudní končetiny tvoří přímou, spíše širokou frontu. 

Pánevní končetiny jsou velmi dobře osvalené a až po hleznový kloub bohatě osrstěné. Stojí rovně a paralelně. Tlapky jsou tzv. kočičí.Pohyb německého špice je přímý, plynulý a pružný. Kůže po celém těle dobře přiléhá a nikde netvoří záhyby.

Srst je dvojí. Tvoří ji dlouhé, rovné, odstávající pesíky a krátká, hustá, vatovitá podsada. Hlava, uši, přední strana hrudních i pánevních končetin a tlapky jsou osrstěny krátce a hustě (sametově), zbytek těla je porostlý dlouhou a bohatou srstí. Srst není zvlněná, kadeřavá či chundelatá, na zádech se nedělí do pěšinky. Krk a ramena pokrývá hustá hříva. Zadní stranu hrudních končetin porůstají pěkné praporce, pánevní končetiny od zádi až po hlezenní kloub jsou obrostlé bohatými kalhotami. Ocas je bujně osrstěný.

Německý špic má širokou paletu přípustných barev – bílou, černou, hnědou, oranžovou, vlkošedou, krémovou, creme sable, orange sable, black and tan a strakatou. V  zahraničí různé kluby znávají i žíhanou, modrou, merle atp. Pro lepší představu najdete vyobrazení všech povolených barev a rozložení znaků u špiců zde.  

Za hrubé vady se považuje příliš plochá hlav nebo vysloveně jablkovitá hlava. Masově zbarvený nos, pysky a oční víčka. U vlčích špiců/keeshondů, velkých a středních špiců vady zubů. Příliš velké a příliš světlé oči, mokvavé oči. Vady v pohybovém aparátu. Chybějící kresba u šedooblačných špiců. Vylučujícími vadami jsou vady skusu, entropium nebo ektropium očních víček, neuzavřená fontanela a zřetelné bílé skvrny u všech špiců, kromě bílých a barevné variace vyplývající z merle faktoru.(zdroj)

III. Vztah k dětem a domácím mazlíčkům

Německý špic je díky své povaze ideálním partnerem pro děti všeho věku. Dokáže být vůči nim téměř nekonečně trpělivý. Avšak jako u všech plemen psů bychom na jeho trpělivost neměli bezmezně spoléhat, a na bezpečí špice i dětí dohlédnout. Zejména malý a trpasličí špic by mohli prudkou hrou přijít díky své velikosti k úhoně. 

S ostatními zvířaty vychází špic báječně. Generace špiců žily v minulosti zejména na statcích a dvorech, kde byl běžný výskyt různých hospodářských zvířat či drůbeže. Strážce, který by vyvraždil spolubydlící u hlídaného stavení, by byl hospodáři k ničemu. Účelovou plemenitbou byl lovecký pud u špiců silně potlačen.

IV. Výchova a výcvik

Vychovat německého špice vás nebude stát, vzhledem k jeho povaze, velké úsilí. S důsledností, laskavostí a úplatkem ve formě pamlsku nebo hračky máte předem vyhráno. Špicové jsou tak trochu závisláčci a s majitelem ochotně spolupracují. Spokojení budou při všech aktivitách s svým majitelem. Obzvláště vhodní jsou pro dogtrekking, dogdancing a výcvik klasické poslušnosti nebo obedience. Skvělí budou i při pachových pracích nebo v záchranařině. Jen u obran by mohli mít trochu problém – špic ze svého naturelu nechápe, proč by měl kousat na rukáv. Poměrně hodně majitelů se se svým špicem věnuje výcviku poslušnosti podle různých zkušebních řádů.  A špic se mezi jinými plemeny rozhodně neztratí. (zdroj)

V. Zdraví a péče

Německý špic je velmi zdravé plemeno. Nijak výrazně netrpí na genetická onemocnění nebo vady. Pro uchovnění špice je nutné pouze RTG patel u malého, trpasličího a středního rázu, a RTG kyčlí u velkého a vlčího špice/keeshonda (zdroj). V zahraničí se běžně testuje i PRA (onemocnění oční sítnice).

Nejedná-li se o mladého psa, kterého je nutné na péči o srst zvykat, nezabere kartáčování špic příliš mnoho času. Srst nemá sklony k plstnatění a má skvělou samočistící schopnost. Špice není nutné koupat, nevyžaduje-li to situace. Srst se neupravuje střihem, pouze s může zastřihnout do tvaru. Avšak ideální je srst přirozená. Pravidelná kontrola uší, očí, zubů a drápů je samozřejmostí, stejně jako u ostatních plemen.

VI. Náročnost

Německý špic je zdatný vesničan a jako takový není nijak náročný na péči. Samočistící srst nevyžaduje téměř žádné koupání. Špicové se neupravují střihem, tudíž majiteli odpadají i finančně náročné návštěvy salonů pro psy. Špicové jsou poměrně hodně aktivní zvířátka, ale nevyžadují žádné extrémní vytížení. Určitě však dostatek pohybu ocení. Chytrý a zvídavý špic se také velmi rád bude účastnit výcviku, který ho unaví i duševně.

Díky jeho výbornému zdraví budete s vaším pejskem navštěvovat veterinu pravděpodobně jen kvůli pravidelnému očkování. Špic není nijak vybíravý ani náročný strávník. S kvalitní granulovanou stravou dostane špic vše co potřebuje. U černých nebo bílých psů je dobré dávat pozor na obsah vitamínu A, aby nedocházelo k reznutí nebo žloutnutí srsti.

Pořizovací ceny špiců s PP jsou u každého rázu různé. 

Konkrétní ceny se u chovatelů liší nejen podle kvality rodičů, pohlaví štěněte a momentální oblíbenosti rázu, ale cenu může výrazně ovlivnit i to, zda chovatel chová pro radost a chce umístit svá štěňata raději do lepších rukou než za co nejvíc peněz. Rozumná cena, se kterou musíte počítat, je u malých černých špiců cca 5-7 tisíc (podle kvality i méně či více), u oranžových bude cena o něco vyšší. U trpasličích špiců by vás nemělo překvapit, přesáhne-li 10 tisíc. Všeobecně platí, čím menší ráz, tím atraktivnější, žádanější a tedy dražší. Cenově nejdostupnější jsou tedy paradoxně málopočetní střední a velcí špicové(zdroj). I když není pomeranian u nás samostatně uznané plemeno a řadí s k trpasličím špicům, jeho pořizovací cena je poněkud v jiných sférách. Cena kvalitního zvířete vhodného pro chov a výstavy nezřídka přesáhne 40.000,-. 

 Rozhodně doporučujeme zaopatřit si štěňátko z prověřené chovatelské stanice. Pokud se nechcete účastnit výstav nebo aktivně chovat, můžete se u chovatele informovat, zda nemá štěňátko v pet kvalitě nebo nestandardního jedince nevhodného do chovu. Zkušený chovatel už u velmi malých štěňátek může poznat, zda jsou vhodná spíše na mazlíčka(pet kvalita – neatraktivní barva nebo rozložení znaků atd.. ) nebo mají drobnou vývojovou vadu vyřazující z chovu ( špatný skus, nesestouplá varlata, zálomek na ocásku atp…). Taková štěňátka bývají výrazně levnější, než zvíře, které má naději prosadit se na výstavách nebo v chovu. Nežli si zaopatřit špice od překupníka nebo z takzvaného domácího chovu, zvažte prosím adopci. Tento způsob obstarání pejska může mít i mnoho výhod. Z adopce můžete získat pejska již naučeného hygieně, samostatnosti a se základním výcvikem. U starších zvířat můžete vybírat i podle povahy. Zkušený personál útulku, nebo dobrovolník z dočasné péče, může doporučit pejska na míru přímo do vaší domácnosti. Většina pejsků a fenek už bývá i kastrována, aby se předešlo nežádoucím nehodám, všichni mají platné očkování, čip a jsou pod pravidelnou veterinární kontrolou.

VII. Historie

Primitivní forma psa se špičatýma ušima a zatočeným ocasem se na zemi vyskytovala jako jedna z prvních podob psů. Špicovitá plemena proto vznikala v různých zeměpisných šířkách. Mezi nejstarší domácí plemena ve Střední Evropě patří právě německý špic. Byl používán především jako hlídač; typickým obrázkem minulých staletí je špic sedící či stojící na kozlíku a štěkotem doprovázející formanský povoz. Již tehdejší špicové byli velmi podobní těm dnešním. Vyskytovali se převážně v bílé, nažloutlé, černé a vlčí barvě.

Klub pro německé špice vznikl v roce 1910 v Německu. V této době ostatně vznikaly i kluby pro další plemena a postupně se také vytvářely standardy. Zpočátku se rozlišovaly jen dva rázy – malý a velký špic, a to ve výše uvedených barvách. Postupem času však došlo k uznání dalších barev (hnědé, rezavé, strakaté …), a později i k rozšíření velikostních kategorií o trpasličí a střední špice. V některých zemích se chov ubíral poněkud odlišným směrem. Především v Anglii a v USA, kde vznikl tzv. pomeranian či pomořan ( obdoba trpaslčího špice) a keeshond (vlčí špic). V USA, Anglii a Austrálii jde o dvě samostatná plemena s vlastním standardem,  zároveň jsou však zahrnuta i v FCI standardu německého špice. V posledních desetiletích začínají být rozdíly mezi americkým a evropským typem markantní. Kdo ví, možná je jen otázkou času, kdy Německo jako země původu přistoupí k osamostatnění pomeranianů i v rámci FCI. Zatím se oba dva typy, pomeranian i trpasličí špic, vzájemně kříží a mnohdy to chovatelům přináší nemilá překvapení v podobě různých mezitypů (zdroj). 

VII. Důležité informace

Hmotnost:Psi i feny: musí být v souladu s výškou zvířete
Výška v kohoutku:Trpasličí špic/Pomeranian: 20 cm +/- 2 cmMalý špic: 26 cm +/- 3 cmStřední špic: 34 cm +/- 4 cmVelký špic: 46 cm +/-4 cmVlčí špic/Keeshond: 49 cm +/- 6 cm
Typický znak:špičaté uši a čenich, hustá načechraná srst
Požadavky na výcvik:střední
Energie:střední
Délka života:12 – 14 let
Sklony k slintání:nízké
Sklony k chrápání:nízké
Sklony ke štěkání:vysoké
Sklony k hrabání:nízké
Potřeba pozornosti: vysoká
Původní využití:hlídací a společenský  pes
Délka srsti:střední
Typ srsti:rovná s hustou podsadou
Barva srsti:bílá, černá, hnědá, oranžová, sable, strakoš, žíhaná, vlkošedá, black and tan, …and tan
Potřebná péče o srst:střední

Kde koupit německého špice?

Všechno jste zvážili a jste přesvědčeni o tom, že budete pro špice dobrým páníčkem? Nuže dobrá! Níže přikládáme seznam chovatelských stanic v Česku a na Slovensku, jež se zabývají chovem tohoto plemene a pravidelně mívají štěňata německých špiců na prodej.

Pokud máte zájem o adopci tohoto plemene, pod seznamy chovatelských stanic naleznete odkaz na sdružení zabývající se pomocí špicům.

Chovatelské stanice v Česku

Chovatelské stanice na Slovensku:

Útulky, dočasné péče a depozity:

Napsat komentář