Při pořízení psího kamaráda nás zajímá mnoho aspektů. Kromě plemenné příslušnosti, vzhledu, povahy, či velikosti, přirozeně dbáme i na zdraví vašeho vysněného zvířátka. Mnoho psů již dávno opustilo dvorky, psince nebo kotce. V minulosti tak přišli do kontaktu se svými majiteli jen při venčení, krmení, a případně nějaké sportovní či pracovní aktivitě. Psi s námi sdílí naše obydlí čím dál více a mnohdy se nám nastěhují i přímo do ložnice. Takto těsný kontakt se zvířetem, které ještě zcela nepozbylo své instinkty, by mohlo mít i negativní dopad na zdraví jeho majitelů.
Pravidelnou veterinární péčí tak nechráníme nejen své domácí mazlíčky, ale také sebe a své blízké. V tomto článku se, jak už nadpis napovídá, budeme věnovat zejména vnitřním parazitům, kteří mohou našim psům i nám zadělat na pořádný malér.
Co je to odčervení psa?
Odčervení můžeme chápat jako jeden ze základních úkonů k zajištění zdraví našeho psa i lidí v jeho nejbližším okolí. Je to v podstatě léčebný postup, při kterém zbavujeme psa vnitřních parazitů, žijících převážně v zažívacím traktu. Nejvíce efektivní bývá zejména tehdy, pokud je prokázána přítomnost červů nebo jejich vajíček v trusu psa.
Přesto, že odčervení nemá vyloženě dlouhodobý nebo preventivní účinek jako očkování, přispívá významnou měrou k bezpečnému a bezproblémovému spolužití s naším psem. Některé druhy červů jsou přenosné i na člověka, a ve společné domácnosti s malými dětmi by mohlo nakažení červy způsobit nemalé zdravotní potíže.
Odčervením našeho psa chráníme i své okolí a zabraňujeme nákaze vnitřními parazity také u jiných domácích nebo volně žijících zvířat.
Jak psa chránit před červy?
Stejně jako v jiných případech, nejlepší ochranou bývá prevence. Kromě dodržování základních hygienických pravidel, je důležité ochránit psa zejména před nákazou od možných přenašečů vajíček a larev vnitřních parazitů. Jak jsme zmínili výše, významnými přenašeči vajíček a larev vnitřních parazitů je zejména hmyz. Díky poměrně mírným zimám, hojnému cestování se psy na dovolené do jižních krajin a rozšíření nepůvodních druhů hmyzu i u nás, je velmi vhodné chránit antiparazitiky svéého psa po celý rok. Ať už zvolíte obojek, spot-on, tabletu nebo některou přírodní formu prevence ( například pravidelné podávání pangaminu, postřik psa preparáty na bázi bylin, a jiné) výrazně tak omezíte možné napadení psa vnitřními parazity.
- Pokud si pořizujete malé štěně, dbejte na to, aby bylo v době odběru již několikrát odčerveno od chovatele.
- V době březosti vaší feny dodržujte odčervovací schéma určené veterinářem
- Používejte na své psy i ochranné přípravky proti vnějším parazitům, jako jsou blechy, klíšťata a bodavý hmyz. Ten bývá v mnohých případech i příčinou parazitů vnitřních.
- Nezkrmujte maso z neprověřených zdrojů. Pokud začínáte s krmením psa přirozenou stravou ( BARF) dbejte na to,aby alespoň zpočátku bylo maso řádně přemrazeno.
- Vyhýbejte se se svým štěnětem, nemocným, starým nebo jinak oslabeným psem rizikovým místům. Zejména takovým, kde hrozí možnost nakažení z trusu zvířat ( statek, pastvina, psí hřiště…).
- Pravidelným koprologickým vyšetřením snadno zjistíte, zda váš pejsek trpí na vnitřní parazity. V poslední době se jedná o populární diagnostiku, která má dvě hlavní výhody. Spolehlivě určí přesný druh parazita a umožní tak léčbu na míru. Nezatěžuje zažívací systém psa tzv. preventivním odčervováním .
- Několikrát ročně můžete svého psa preventivně odčervit. Nevýhodou je však ( v mnoha případech) zbytečná medikace u zdravého zvířete a fakt, že i když pejska jeden den odčervíte a žádní parazité z těla nevyjdou, může se klidně nakazit i několik dní po odčervení.
- V případě, že byl pes napaden některým z výše zmíněných parazitů, doporučujeme důkladnou desinfekci prostředí, ve kterém pes pobývá. Podle druhu parazita pak přistupte i k hygieně prostředí. Zejména po napadení tasemnicí, která je přenosná i na člověka, by mohly být v ohrožení malé děti. Kromě důkladné jednorázové desinfekce je důležité zamezit vylíhnutí další generace blech, které tasemnici přenáší. Jak vhodnými antiparazitními přípravky určenými na plochy, tak zvýšenou hygienou míst, kde pes obvykle leží ( koberce, pelechy, gauč, postel…)
Co dělat, když má pes červy?
Pokud chystáte krytí, vlastníte březí fenku, přinesli jste si domů nové štěňátko, nebo už máte pejska několik let, může se stát, že máte podezření na napadení vašeho miláčka vnitřními parazity. I přes důsledná preventivní opatření v předcházejícím odstavci není tato situace vůbec neobvyklá.
Zodpovědný chovatel dbá na zdraví jak svých odchovů tak chovné feny. Veterináři doporučují několik možností, jak pejsky před vnitřními parazity nejen chránit, ale i se jich, v případě nákazy, efektivně zbavit.
1) Odčervovací schéma chovných fen a štěňat
Stejně jako u lidských maminek, i u těch psích platí, že by měly dbát o své zdraví. V případě fenky by měl její zdravotní péči zajistit majitel. Co se týče odčervování, je vhodné použít odčervovací přípravek u fenky během krycích dnů a poté odčervit spolu se štěňaty. Díky některým nežádoucím účinkům se odčervení v době březosti u fen nedoporučuje.
Malá štěňátka jsou poprvé odčervena již ve dvou týdnech věku. V intervalu 14 dnů by se měla odčervovat až do věku tří měsíců. Prvních několik odčervení by tedy měla absolvovat psí miminka již u svého chovatele. Ten by vám měl při odběru štěněte předložit platný očkovací průkaz nebo pet pass s vyznačeným odčervením. Od třetího měsíce podáváme odčervovací přípravek jednou za měsíc až do půl roku věku, kdy by se mělo odčervení ustálit na zhruba tříměsíčních intervalech (zdroj).
2) Odčervování dospělých psů
U dospělých zdravých psů se doporučuje, v závislosti na prostředí ve kterém se pes pohybuje a žije ( lovečtí psi, rodiny s malými dětmi…), odčervovat preventivně v rozmezí 3 – 6 měsíců. Avšak pozor. Podání odčervovacích přípravku nemá dlouhodobý preventivní účinek. Jak jsme již upozornili výše. I řádně odčervený pes může být v průběhu několika dní po aplikaci přípravku klidně nakažen vnitřními parazity.
3) Odčervení velmi starým, nemocných nebo oslabených psů
Pokud máte doma psího dědečka, babičku nebo maroda, v první řadě konzultujte vhodnost odčervení se svým veterinárním lékařem. Ne vždy je jednorázové odčervení vhodné a mohlo by zvířeti spíše přitížit. I když je dnes mnoho majitelů zvyklých koupit si v běžné lékárně odčervovací přípravek a aplikovat jej svému psu sami, u starších nebo nemocných zvířat byste tím mohli napáchat více škody než užitku. Váš veterinář vám v takovém případě nejspíše navrhne nejprve koprologické vyšetření a poté vhodný šetrný přípravek.(zdroj).
Jak a čím odčervovat?
Pokud již odčervujete v rámci prevence, spoléháte na koprologické vyšetření nebo dáváte přednost přírodním přípravkům, máte několik možností jak v typu odčervovacích přípravků tak i v možnosti, kde jej pořídit.
1) Odčervovací pasty
Používají se zejména při odčervování štěňat a fen po porodu. Pokud je nutno fenu odčervit i v průběhu březosti, jediným certifikovaným přípravkem je v tomto případě Stronghold. U velmi malých štěňat a fen po porodu raději vždy konzultujte vhodný přípravek s veterinářem.
2) Odčervovací tablety
Dospělé psy můžete odčervit i přípravkem ve formě tablety. Tu můžete koupit buď přímo u svého veterináře, v běžné lékárně či specializované zooprodejně se školeným personálem nebo i přes internet. Obecně platí, že aby si tělo nevytvořilo proti účinné látce rezistenci, měly by se odčervovací přípravky střídat. Běžně dostupné jsou například přípravky s názvy Drontal, Caniverm nebo Cestal. V tabletách se vyrábějí také přípravky, které působí zároveň i proti vnějším parazitům, například Bravecto nebo Simparica.
3) Spot-on
Pokud nechcete psa ani sebe trápit aplikací tablety nebo pasty, můžete využít i oblíbených spot onů ( pipet), které se aplikují na kůži do srsti psa. Obvykle mezi lopatky. Tyto přípravky jsou spíše známé pouze proti vnějším parazitům. Nicméně přípravek Stronghold nebo Advocate zvládnou i odčervení.
4) Přírodní antiparazitika
V posledních letech je trendem se i v oblasti výživy a léčby psů, pokud je to možné, vyhýbat chemickým prostředkům. I když chemická cesta je obvykle účinnější a rychlejší, ne vždy bývá k psímu tělu i dostatečně šetrná. Jestliže i v tomto směru sázíte spíše na přírodu, široká nabídka na trhu potěší i vás. Namátkou můžeme zmínit například Verm-X nebo přípravky od firmy Dromy(zdroj).
Druhy vnitřních parazitů
I když se v tomto článku zabýváme odčervování, tedy bojem s vnitřními parazity, tato problematika je úzce spjata i s parazity vnějšími. Představíme si tedy nejčastější druhy vnitřních parazitů a řekneme si, jak se vlastně do těla našich miláčků mohou dostat.
1) Škrkavka psí
Mnohdy je v trusu objevíme až po masivním napadení našeho psa. Při malém výskytu odchází z těla zejména vajíčka škrkavek. Dospělé škrkavky jsou bílé až světle hnědé barvy, válcovitého průměru, a měří od 8 do 20 centimetrů.
Způsob nakažení
- Pozřením mezihostitele, v jehož těle jsou zapouzdřená vajíčka škrkavek ( myšovití, drobní savci, dokonce i ptáci)
- Pozřením trusu, který obsahuje již zralá vajíčka škrkavek
- Z feny na štěňata ještě v děloze matky, popřípadě mateřským mlékem
- Ze štěňat na fenu, když je čistí od výkalů
Příznaky nakažení
- průjmy
- nechutenství
- nafouklé břicho
- matná srst
- vyrážka
- při masivním napadení může dojít i k vyvrhnutí škrkavek, které se vrací zpět do žaludku nebo k ucpání střeva
- křeče v důsledku toxinů produkovaných škrkavkami
Škrkavky psí se zcela vyvinou pouze v těle psovitých šelem. To však neznamená, že jejich vývojová stadia nemohou přežívat i v tzv. mezihostitelích, tedy i v lidském těle (zdroj).
2) Tasemnice
Tasemnici v trusu psa objevíte poměrně snadno, narozdíl od výše zmíněné skrkavky. V okolí řitního otvoru nebo přímo ve výkalech naleznete buď jednotlivé články nebo i celé kusy těla tasemnice. Mohou měřit od několika centimetrů až několik metrů. Jejich tělo je ploché a článkované, mléčně bílé barvy.
Způsob nakažení
- Pozřením mezihostitele – obvykle blechy
- Pozřením masa nebo vnitřností s boubelemi ( zapouzdřenými larvami tasemnice )
- V době březosti z těla matky nebo i sáním mateřského mléka
Příznaky nakažení
- Zvýšená chuť k příjmu potravy a současné hubnutí napadeného psa
- Otírání řitního otvoru o podložku – tzv. sáňkování
- Zhoršení kvality srsti
- Průjem
- Zvracení
- Chudokrevnost
Stejně jako škrkavky, i tasemnice potřebují ke svému zdárnému vývoji mezihostitele. V největší míře je tasemnice přenášena blechami. Nakazit se však může váš pes i pozřením infikovaného masa. I když je přenos na člověka spíše vzácností, může k němu při nedodržování hygienických podmínek dojít poměrně snadno.
3) Vlasovec psí
Tato až 30 centimetrů dlouhá hlístice parazituje v oběhovém systému psů a koček. Vlasovec se vyskytuje v pravé srdeční komoře a předsíni, v plicních arteriích a v duté žíle – odtud český název onemocnění, tzv. srdeční červivost. V minulosti byla spíše exotickou záležitostí. Avšak díky klimatickým změnám a rozšiřujícímu se trendu cestování za teplem i s domácími mazlíčky se vyskytuje i v našem zeměpisném pásmu. Nejčastěji na něj můžete narazit na Jižní Moravě.
Způsob nakažení
- Přenáší se komářím štípnutím, kdy komár je přenašečem larvárního stadia vlasovce. Larvy pak migrují pojivovou tkání několik měsíců. První diagnostika larev vlasovce z krve pacienta je možná obvykle až po 190 dnech.
Příznaky nakažení
Obvyklejší je lehká forma bez zjevných příznaků. U těžších forem pes:
- hubne
- projevuje se srdeční slabost
- může dostat embolii
- má zhoršené dýchání, kašel a viditelně chřadne
- poslechově lze zjistit šelest na srdci
- má zvětšenou pravou komoru
- má oběhové potíže, které mohou vést až k selhání jater a ledvin
Více se o exotických i tuzemským parazitech a jejich přenosu dozvíte například zde. Kromě těchto nejznámějších parazitů, se můžeme setkat i s měchovcem, hádětem, svalovcem nebo kokcidiemi.
