17 důvodů, proč si (ne)pořizovat sibiřskou kočku

Mladé kočičí plemeno původem z Ruska, které je komunikativní a rodinně založené. Mazlík se psí povahou, který vás bude doprovázet třeba i na společnou dovolenou. Sibiřská kočka je unikátní plemeno, které se hodí téměř do jakékoliv domácnosti. Je velmi přizpůsobivá a hodná. Bude se hodit i k vám? To zjistíte v tomto textu.

DEVĚT důvodů, proč si POŘIZOVAT sibiřskou kočku

  • Sibiřská kočka je přizpůsobivé plemeno, které se hodí téměř k jakýmkoliv majitelům – k bezdětnému páru, k dětem i k seniorům.
  • Pokud máte domek se zahradou, bude sibiřská kočka (podobně třeba jako norská lesní kočka) perfektním plemenem. 
  • Sibiřská kočka je nenáročná na péči. Její srst neplstnatí a stačí ji jen občas vyčesat.
  • Sibiřská kočka si s vámi vytvoří silný vztah. Má tendence se upínat k jednomu majiteli, ostatní ve své domácnosti ale také přijme za své.
  • Sibiřská kočka ráda předvádí své lezecké dovednosti. Proto ocení bydlení, plné kočičích stromů.
  • Sibiřská kočka je velmi vnímavá a dokáže rozeznat, pokud má její majitel nějaký zdravotní problém. Když jste nemocní, bude trávit čas ve vaší blízkosti.
  • Sibiřská kočka dozrává pozdě. Do 3-4 let věku tak můžete mít doma kotě!
  • Na první pohled se tato kočka podobá mainské mývalí a norské lesní kočce. Pokud máte rádi kočičí obry, z této trojice si rozhodně vyberete.
  • Jedná s o nekonfliktní plemeno, které se velmi dobře snese s jinými zvířaty v domácnosti.

OSM důvodů, proč si NEPOŘIZOVAT sibiřskou kočku

  • Sibiřská kočka se nehodí pro život pouze v bytě. Podobně jako norská lesní kočka potřebuje občas vystavit kožíšek nižším teplotám, aby si zachoval své charakteristické vlastnosti.
  • Sibiřská kočka nebude vyžadovat příliš vaší pozornosti. Není přehnaně mazlivým plemenem, ačkoliv vás má ráda.
  • Toto plemeno potřebuje dostatek hraček, kterými se zabaví celý den. Když má loveckou náladu, budete sibiřskou kočku muset zabavit i vy.
  • Podobně jako u dalších plemen s delší srstí se i o sibiřskou kočku musíte starat o něco více v období výměny srsti na jaře a na podzim. Potřebuje také občas vykoupat.
  • Sibiřská kočka nesnáší samotu. Pokud trávíte mnoho času mimo domov, musíte jí pořídit kočičího nebo psího kamaráda.
  • Někdy má sibiřská kočka chvilky, kdy se potřebuje vyřádit. Jestliže chcete klidnější plemeno, můžete se podívat například na perskou kočku či na britskou kočku.
  • Sibiřská kočka se velmi silně naváže na svého majitele. Špatně snáší změny majitele a ostatních lidí ve svém blízkém okolí.
  • Pokud si sibiřskou kočku pořídíte “bez PP”, je možné, že nebude mít svou typickou, mírnou povahu. Pozor na správný výběr chovatelské stanice!

Shrnutí

Sibiřská kočka je přizpůsobivá a středně aktivní kočka, která se bude hodit do téměř každé domácnosti. Svou věrností jednomu majiteli se podobá psům. Ráda bude ve vaší společnosti, nemá problém ani s jinými kočkami či psy. Pozor – není to kočka samotářka, kterou jednoduše ráno zavřete doma a večer ji najdete na stejném místě. V takovém případě se bude trápit!

Obecná charakteristika sibiřské kočky

Sibiřská kočka je nenáročné plemeno. Svého majitele si zamiluje a ráda se s ním bude mazlit. Je také poměrně nekonfliktní a klidná, ačkoliv občas potřebuje vybít nahromaděnou energii. Pochází z drsných ruských podmínek, s českou zimou proto nemá žádný problém a občas ji potřebuje zažít “na vlastní kůži”.

Povaha

Sibiřská kočka je citlivá, přátelská a podobně jako pes se velmi silně váže na svého pána. I proto se bude ráda účastnit společných aktivit s vámi. Má ráda dobrodružství a miluje pobyt venku, není ale hyperaktivní. Pokud nemáte možnost své kočce poskytnout zahradu či zasíťovaný balkon, procházky na vodítku jsou pro ni opravdu důležité nejen v hezkém počasí, ale i v zimě. Zavřená v bytě nebude nikdy šťastná. Jelikož má také silné lovecké pudy, bude vám z venkovních výletů nosit své úlovky.

Sibiřská kočka je velmi hravá a chytrá. Ráda se učí různé zábavné kousky, šplhá a hraje si s vodou. Vychází velmi dobře i s ostatními zvířaty a špatně snáší samotu – nejlépe si pořiďte dvě koťata společně. Jestliže máte doma pejska, bude sibiřská kočka skvěle vycházet i s ním a stanou se z nich přátelé.

Někdy je sibiřská kočka také docela upovídaná, ne však přehnaně – ráda komentuje dění kolem sebe a pomáhá vám tak při vašich každodenních činnostech. (zdroj)

Vzhled 

Sibiřská kočka je mohutného vzrůstu – může vážit mezi 4 a 10 kg. Je to silné, aktivní plemeno se sladkým výrazem mazlíčka. Srst je třívrstvá, středně dlouhá a voděodolná, podobně jako u norské lesní kočky. V zimě naroste sibiřské kočce mohutný límec, který její tělo pomáhá chránit před zimou. Letní srst je méně náročná na péči, jelikož je kratší, jemnější a chybí jí podsada.

Ocas sibiřské kočky je po celý rok velmi chlupatý a je typickým znakem tohoto plemene. Na kulaté hlavě má sibiřská kočka velké oči a středně velké uši. Barva očí ladí s barvou srsti. Oči mohou být například zlaté, zlatozelené, modré či každé oko jiné barvy, tzv. odd-eyed.

Sibiřská kočka má zakulacené tělo na středně dlouhých nohách. Srst může mít velké množství barevných variant – častá je tygrovaná, mramorovaná či tečkovaná kresba. V jednobarevném provedení najdeme kromě dalších barvu červenou či želvovinovou, ale toto plemeno může také mít srst jednotné barvy s různým množstvím bílé. Sibiřská kočka s odznaky, podobnými siamské kočce je samostatným plemenem, které se nazývá Něvská maškaráda. (zdroj

Vztah k dětem a domácím mazlíčkům

Sibiřská kočka je výjimečně hravým plemenem. Jelikož do dospělosti dozrává až okolo 3.-4. roku, kotěcí vlastnosti si drží velmi dlouho. Proto si s ní vy i vaše děti vyhrajete. Tato kočka se velmi váže na své majitele a dá jim veškerou svou lásku. Ocení jakékoliv inteligentní hry a hračky a jelikož je velmi chytrá, dokáže se naučit i spoustu psích kousků. Dávejte jen pozor na to, jak se k ní chovají vaše děti – je sice velmi trpělivá, ale potřebuje respekt. 

Sibiřská kočka je velmi vstřícná a přátelská i k ostatním mazlíčkům v domácnosti. Pokud by měla být často sama, pořiďte si rovnou dva sourozence ze stejného vrhu; stejně dobře se ale spřátelí i s pejskem, který dobře snáší kočky, nebo i s jinou kočkou. Vaše rodina ani vaši další mazlíčci se s ní rozhodně nebudou nudit. (zdroj)

Zdraví a péče

Sibiřská kočka je mladým plemenem, které není poznamenáno přílišným šlechtěním. Proto se většinou těší velmi dobrému zdraví, může ale být náchylná k chorobě srdce zvané HCM (hypertrofická kardiomyopatie). Tato choroba je dědičná a projevuje se často až v pozdějším věku. U rizikových plemen ale chovatelské stanice provádí častější vyšetření srdce, aby se z chovu vyřadili jedinci s těmito problémy. (zdroj

Sibiřská kočka je velmi čistotná – musíte se dobře starat o její záchůdek, jinak vám dá najevo svou nespokojenost. Občasná koupel jí také prospěje a v době výměny srsti na letní či na zimní jí pomůže s přebytečnými chlupy. Srst sibiřské kočky nemá tendenci k plstnatění a nepotřebuje příliš časté vyčesávání. Pro její kvalitu je nezbytné, aby měla sibiřská kočka alespoň občas přístup ven – srst je v dobré kondici pouze pokud je vystavována chladu.

Péče o zdraví této kočky není zvlášť náročná. Stačí občasná kontrola a vyčištění uší a zubů, v případě potřeby i ostříhání drápků. Veterináře navštěvujte kvůli pravidelnému očkování, občas může také zkontrolovat zdravotní stav vaší kočky a to především pokud už bude kočka starší.

Výchova a výcvik

Sibiřská kočka je velmi inteligentní plemeno. Je hravá a ochotná se naučit velké množství triků. Je to takový kočkopes – můžete s ní chodit na procházky na vodítku, učit ji aportovat papírové kuličky nebo s ní zkusit agility. Je trpělivá, snaživá a bude s ní zábava. Můžete se vyřádit při společných hrách. Naučí se třeba i otevírat dveře na kliku. Pokud se jí to ale jednou podaří, dávejte pozor a důkladně zamykejte při odchodu z domu, jinak můžete být nemile překvapeni.

Někdy má sibiřská kočka zlobivou náladu a nebude se chtít učit vůbec nic. Nezoufejte, není to pes a další den to bude zase lepší. Má jen pravděpodobně jeden z jejích čistě kočičích dnů… 

Náročnost  

Kotě sibiřské kočky pořídíte už od 4000 Kč. Pokud chcete šampiona do chovu, připlatíte si, ale ne moc – taková kočka se dá sehnat asi za 10000 Kč. Jelikož sibiřská kočka trpí, pokud je sama, nejlepší bude pořídit rovnou dva sourozence.

Domov sibiřské kočce vybavte dostatkem chytrých hraček. Pořiďte také postroj na venkovní procházky. Sibiřská kočka je ocení zvlášť tehdy, pokud nemá možnost venkovního výběhu. Jelikož je mohutnější, vybavte byt pevnými, vysokými škrabadly, na která může šplhat a kde si bude ráda brousit drápky.

Sibiřská kočka není vybíravá, pouze sní více granulí, než menší plemena. Kvalitní stravu doplňte vitamínem B a mořskou řasou, aby měla tu správnou výživu pro svou hustou srst. Sibiřskou kočku stačí jednou týdně vyčesat, při přelínávání na zimní či letní srst o něco častěji. V této době kočku občas vykoupejte, aby se zbavila přebytečných chlupů. Zuby a uši kontrolujte a čistěte podle potřeby, stejně jako drápky. 

Sibiřská kočka se vyvíjela poměrně samostatně, takže se nejedná o přešlechtěné plemeno, které by bylo náchylné k mnoha genetickým onemocněním. Je ale dobré sledovat, zda konkrétní jedinec nemá onemocnění HCM a případně jej včas vyloučit z chovu. Dobře vybírejte kotě z té nejlepší chovatelské stanice, abyste předešli případným nepříjemnostem nejen v oblasti nemocí, ale také v oblasti správné socializace kotěte. Svého veterináře navštivte každý rok na pravidelné očkování a od vyššího věku kočky i na zdravotní kontroly.

Historie 

Sibiřská kočka pochází z Ruska. Pravděpodobně se zde vyvinula přirozeným výběrem z kočky domácí – na Sibiři přežili jen silní a odolní jedinci. Už několik set let je sibiřská kočka zmiňována v ruských pohádkách. V zemi původu hrála po staletí důležitou roli. Jako skvělý lovec chránila domy, obchody a farmy před hlodavci. Na Sibiři se jí dařilo dobře, protože se u ní v průběhu staletí vyvinul kožich o třech vrstvách, který ji výborně chrání před krutými zimami.

Standard tohoto plemene vznikl až v 80. letech minulého století. Do USA se dostává v roce 1990, organizací FIFe byla jako samostatné plemeno uznána teprve v roce 1998. Dosud není sibiřská kočka příliš rozšířená. Z kočičích obrů na výstavách daleko častěji potkáte norskou lesní a mainskou mývalí kočku. Díky úžasné povaze a unikátním vlastnostem sibiřské kočky se však její chov postupně rozšiřuje do dalších zemí. (zdroj)

Důležité informace

Hmotnost:4-10 kg
Typické znaky:huňatý ocas, vodoodpudivá srst
Barva očízlatá, zlatozelená, modrá, odd-eyed (oči různé barvy)
Energie: vysoká
Délka života:11-18 let
Potřeba pozornosti:střední
Sklony k línání:střední
Délka srsti:středně dlouhá
Barva srsti: červená, želvovinová, stříbřitá, s jakýmkoliv poměrem bílé a další barvy
Charakteristická kresba srsti:mramorovaná, tečkovaná, tygrovaná
Původní využití:lov myší na farmách a ve městech
Péče o srst:střední náročnost
Vhodnost pro alergiky:nízká
Hlučnost:nízká
Země původu:Rusko
Orientační cena:4000-10000 Kč

Kde koupit sibiřskou kočku?

Vše jste zvážili a jste přesvědčeni o tom, že budete pro sibiřskou kočku dobrým páníčkem? Nuže dobrá! Níže přikládáme seznam oblíbených chovatelských stanic v Česku a na Slovensku, jež se zabývají chovem tohoto plemena a pravidelně mívají koťata sibiřské kočky na prodej.

Chovné stanice v Česku

Chovné stanice na Slovensku 

Napsat komentář