Jak vycvičit psa snů: průvodce od A do Z

Jak vycvičit psa snů: průvodce od A do Z
4.8 (95%) 12 hlasů

Nevíte, jak začít s výcvikem vašeho psa? Přáli byste si beze strachu pustit psa na volno? Chtěli byste zkrátka pejska, který skutečně poslouchá? Ať už máte doma štěňátko nebo psa dospěláka, tento článek vás provede vším důležitým, co pro výcvik psa potřebujete.

Hledáte pro svého pejska ideální granule? Přečtěte si recenze nejlepších krmiv pro psy v roce 2018

Posláním následujících odstavců je přinést kompletního průvodce, jak začít s výcvikem psa. Nečerpám však pouze ze svých zkušeností, ale studoval jsem desítky článků, odborných studií a několik knih světových kapacit v kynologii. Článek je průnikem těch nejdůležitějších znalostí, které pro výcvik psa potřebujete.

I. Všeobecná pravidla při výcviku psa

Pokud byste si neměli přečíst nic jiného, pak těchto sedm pravidel určitě ano. Jsou to zásady, jenž potřebujete znát ještě před tím, než vůbec s výcvikem začnete. Ačkoli vás samotné přečtení nespasí, jestliže je aplikujete do praxe, dříve či později váš pes zcela jistě poslouchat začne.

1. Výcvik musí být jednotný a důsledný

Ať už jde o vás nebo o zbytek vaší rodiny, vždy dávejte pozor, ať psa učíte jednotně. Pokud si třeba určíte povel “Ke mně” a přitom o týden později psa začnete přivolávat povelem “Pojď sem”, pak s vaším výcvikem daleko nedojdete. Chceme přeci štěně naučit rozumět lidské řeči, nikoli z něj vychovat lingvistu se zaměřením na synonyma.

Dopředu si naplánujte, jaké povely pejska budete učit a v průběhu času je za žádnou cenu neměňte.

Dalším důležitým faktorem je vaše důslednost, čili to do jaké míry trváte na splnění povelu. Odměna nesmí přijít moc brzo ani příliš pozdě.

Pojďme si to ukázat na příkladu: Učíte povel “Ke mně” a pes místo toho, aby došel až k vám, se zastaví někde na půli cesty. Jestliže se s tímto spokojíte a už ho v tuto chvíli odměníte, pak se řítíte do pěkného maléru. Pejsek začne chápat, že dojít do půli cesty je v pořádku a brzy se tak naučí nemilý zlozvyk. Při učení každého nového povelu by se také nemělo stávat, že pes splní povel a vy jej neodměníte vůbec nebo nedostatečně .

Odměna přichází bezprostředně po splnění povelu, ne dřív ani později.

Nebojte… To, jak přesně učit konkrétní povely se dozvíte v dalších kapitolách.

2. Rozdělte výcvik do krátkých úseků

Aby byl výcvik efektivní a měl dlouhodobé výsledky, pak psa musí jednoduše bavit. Stejně jako děti, ani psi nedokážou udržet pozornost po delší dobu. Když to umíte s dětmi, zvládnete je zábavnou formou učit přibližně hodinu, poté ztrácí pozornost. U psů je to pochopitelně ještě kratší doba.

Většina odborníků tvrdí, že psi zvládnou udržet pozornost maximálně po dobu 10-15 minut, poté je třeba udělat pauzu (zdroj).

3. Při výcviku buďte klidní a vyrovnaní

V tomto bodě většina lidí selhává. Při výcviku nad sebou zkrátka nikdy nemůžete ztratit kontrolu. Pes by ve vás měl mít oporu a cítit vaši integritu. Základem je, abyste si výcvik užívali oba dva – vy i pes. Stejně jako pes se nic nenaučí, jestliže ho výcvik nebaví, ze stejného důvodu budete i vy špatný cvičitel.

Dělejte vše pro to, aby byl pes plně soustředěný na výcvik. Cokoli, co by mohlo narušit toto soustředění je nežádoucí. Zkuste nezvyšovat hlas, nemluvit s jiným člověkem či nenechávat puštěnou televizi.

Psi nejsou lidi, kterým se můžete omluvit za to, že vám ujely nervy. Získat zpět psí důvěru chvíli trvá.

4. Odměňujte, ale nepřehánějte to

Odměna může mít při výcviku mnoho podob. Mezi nejčastější patří pamlsek, pohlazení či fráze typu: hodný pejsek, šikulka, šikovný pejsek, pašák, výborně, dobře, tak je hodný, to je hodný kluk,… Mnoha lidem také dobře slouží tzv. klikr, který doporučují mnozí profesionální cvičitelé (zdroj). Je však jedno, co přesně ve svém výcviku budete používat, hlavní je, aby to váš pes chápal jako odměnu.

U řady pejskařů však můžete vidět, že odměnami psa přímo předávkovávají. Místo pohlazení dostává celotělovou masáž, jeden pamlsek se změní na půlku krabice a slovní pochvala se mění v sérii padesátkrát opakovaných frází “hodný pejsek, hoodnýý pejseek,…”. V tomto případě pes ztrácí pojem o tom, za co byl vlastně pochválený a odměna přestává mít význam.

Odměna následuje ihned po vykonání povelu a to pouze v takové míře, aby se pes těšil na další.

5. Nikdy neopakujte povel

Možná to neslyšíte poprvé a nejspíše asi chápete, že jde o poměrně důležitou zásadu. Většina cvičitelů je skálopevně přesvědčena, že u výcviku byste neměli opakovat povel víckrát po sobě (zdroj). To se sice snáze řekne než udělá a nelze tomu vždy 100% předejít, ale je více než vhodné pro to udělat maximum.

Pokud opakujete povel, pes začne chápat, že může poslechnout na druhý nebo třeba až na desátý povel. Jedinou výjimkou je doba, kdy psa učíte novému povelu. V tom případě chvíli trvá než pes pochopí, co po něm žádáte. Co ale dělat, pokud pes neposlechne na ten první povel?

To je diskutabilní a i názory odborníků se zde rozcházejí. Každá metoda má své výhody a každá své nevýhody. Někdo by vám řekl, že ihned po neuposlechnutí povelu by měl následovat nějaký trest – např. vyslovení fráze, kterou má pes spojenou s negativním chováním: “zlý pes, špatně, ne,…”, jiný cvičitel doporučí výcvikový obojek, a další expert vám poradí k povelu mu dopomoct (např. přinutit ho sednout popotažením vodítka).

Zkrátka ať se děje, co se děje, na svém povelu trvejte – ale neopakujte ho! (zdroj)

6. Vytvořte denní rutiny

Tohle pravidlo platí zejména tehdy, když máte štěně nebo nového psa. Pes potřebuje pravidelný režim a to v podobně tzv. denního koloběhu. Ať už si ho zvolíte, jak chcete, alespoň první měsíce je vhodné tento koloběh držet každý den. Pes tak intuitivně bude vědět, že po vyvenčení, následuje hraní, načež se těší na výcvik završený časem na krmení.

Každý den by měl mít podobnou strukturu, aby bylo pro pejska snazší rozlišit jednotlivé etapy dne.

7. Vždy zakončete výcvik pozitivně

Každý výcvik byste měli zakončit odměnou. Samozřejmě ne jenom tak bezdůvodně, nýbrž volbou povelu, o kterém víte, že váš pes snadno zvládne. Díky tomu, že jste trénink zakončili pochvalou, postupně budujete dobrý vztah k výcviku – pes se na výcvik bude těšit. Pokud tak totiž neuděláte, může nastat efekt přesně opačný.

Výběrem snadnějšího povelu se vám dostane příležitost ukončit jej odměnou. Pes se tak nebude moci dočkat dalšího tréninku.

II. Pozitivní vs. negativní výcvik psa

Ve světě výcviků psů existují dva břehy: pozitivní a negativní přístup k výcviku. Pozitivní trénink je základem metod téměř všech profesionálních cvičitelů psů (zdroj). Je založený na principu, kdy je pes odměněný za chování, které od něj páníček požaduje. To se děje buď slovně frází jako “hodný pejsek”, odměnou v podobě pamlsku, pohlazením a nebo třeba oblíbenou hračkou. Každý pes je jiný a vy musíte najít to, co váš pes chápe jako odměnu.

I přesto, že mnozí pejskaři rádi tvrdí, že používají čistě pozitivní výchovu psa, často nevědomky využívají i té negativní. Před tím než tyto “stvůry” začneme odsuzovat, pojďme si říct, co to vlastně negativní výchova psa je.

V prvé řadě negativní neznamená nutně, že je to špatné. Ve skutečnosti má každá metoda svůj význam a v komplexním tréninku psa se zahrnují obě dvě současně. (zdroj)

Pozitivní výcvik přispívá ke zvýšení frekvence žádoucího chování.

Negativní výcvik vede ke snížení frekvence nežádoucího chování.

Abych lépe nastínil smysl negativního výcviku, uvedu jeden konkrétní příklad:

Cvičitel se psem trénuje povel sedni. V ruce má jeho oblíbenou hračku, na kterou je pes celý natěšený. Pokud pejsek povel neuposlechne, páníček řekne důrazně “NE” nebo “ŠPATNĚ” a psovi na chvíli přestane věnovat pozornost. A především mu nedá hračku. Zde máme typickou ukázku negativního trestu. A samozřejmě pokud povel pes splní, odměnu dostává (slovní pochvalu a hračku). Viz. video:

V nějaké formě je negativní výchova zastoupena u většiny úspěšných cvičitelů psů (zdroj).

Čím dál diskutovanějším tématem jsou elektronické obojky, kdy pomocí vibrace, zvuku či slabého elektrostatického impulsu informujete psa o špatném chování – čili snažíte se tímto snížit frekvenci nežádoucího chování.

Na internetu najdete řadu informovaných i neinformovaných příznivců metody s elektronickými obojky, stejně tak jako i odpůrců. Cílem tohoto článku je přinést nezávislé a objektivní informace, proto se zde dále věnujeme, jak výcviku bez elektronických obojků, tak i s nimi.

Negativní výchova u většiny cvičitelů zůstává, to, co se však mění, je použitý trest.

III. Kdy a jak začít s výcvikem štěněte

Jako nový majitel psa si jistě říkáte, kdy a jak nejlépe začít trénovat vaše štěně. V téhle věci se odborníci shodují a tvrdí, že s výcvikem není na co čekat – začněte ihned (zdroj). Ať už začínáte štěně cvičit v jakémkoli věku, vše má ve výcviku svůj čas. Je však pravda, že na následující body je třeba dávat velký důraz pokud je pes mladší než 2-3 měsíce. Starší štěňata jsou schopna se učit složitější povely dříve.

V této sekci si tedy povíme, v jakém pořadí a co přesně byste měli učit vašeho nového čtyřnohého společníka. Následující seznam proto určuje naprosto základní věci, s čím by měl každý majitel pejska začít.

Poté, co štěně úspěšně zvládá tyto body, se můžete přesunout na další povely.

1. Nastavení denního koloběhu

Ačkoli již o denním koloběhu psa padla zmínka, dosud jsem důkladně nerozepsal, co vše by v tomto koloběhu psa mělo být. Mezi nejdůležitější patří (zdroj):

  • Kde se nachází jeho jídlo a voda
  • V jakou denní dobu má jíst
  • Kde je jeho místo
  • V jaký čas se chodí spát
  • Kdy se ráno vstává
  • Kam má chodit na záchod
  • V jakou denní dobu je čas na výcvik a hraní
  • Kdy je čas na venčení
  • Kde jsou jeho hračky

To, jakým způsobem psa tyto věci učíte, určuje, jak úspěšný výcvik bude. Pokud se však budete držet všeobecných zásad výcviku a nedopustíte-li, aby k vám pes ztratil respekt, pak máte napůl cesty vyhráno.

2. Naučení pochvaly a slovo pro zákaz

Před tím, než psa začnete učit povely jako “sedni” či “ke mně”, nesmíte zapomenout na dva nejdůležitější povely. Je třeba zvolit dvě slova, z nichž jedno bude sloužit jako pochvala (např. hodný pejsek) a jedno bude signálem, že pes udělal něco špatně (např. Ne!, Špatně! či Stop!).

Pochvalu ho naučíte tak, že pokaždé když je ve výcviku čas na odměnu, řeknete zvolenou frázi a ihned poté mu dáte odměnu (např. pamlsek, pohlazení či hračku). Pejsek si spojí odměnu s danou frází a to je přesně, co potřebujete.

Slovo pro zákaz volte krátké a úderné. Při výcviku tak nejlépe docílíte tím, že když pes nesplní požadovaný povel, pak vyslovíte danou frázi jako třeba “Ne!” a poté mu nedáte odměnu a ani vaši pozornost. Volba negativního trestu je však na vašem uvážení.

3. Určení pravidel v domácnosti

To, co je u malého štěněte roztomilé, se po pár měsících promění v pořádný zlozvyk. Už zpočátku je třeba zavést v domácnosti pravidla.

V tomto bodě chcete psa naučit, kam v bytě může a nemůže. Stejně tak je i cílem určit, co si (a ke komu) smí a nesmí dovolit. Učíte ho též, jak se chovat, když vy a další lidé jí u stolu. A ze všeho nejdůležitějším bodem je naučit psa chodit na záchod ven.

4. Naučení pejska pobytu v kleci

Pro vaše štěňátko je klec jeho doupě, kam si může zalézt a cítit se v bezpečí. Někteří se chybně domnívají, že klec je něco jako psí vězení. Záleží samozřejmě jak s klecí pracujete, ale pes klec vnímá primárně pozitivně. Má v ní totiž svůj úkryt před “velkým” světem.

Ano, zpočátku asi nebude nadšený z toho, že má omezený prostor, ale nebude trvat dlouho a do klece bude sám rád chodit si odpočinout. Tento návyk vám usnadní v budoucnu mnoho strastí s přesuny autem nebo v časech, kdy bude zavření do klece nevyhnutelné.

IV. Jak na výcvik dospělého psa

Pokud nežijete v noře, určitě jste někdy slyšeli přísloví “Starého psa novým kouskům nenaučíš.”. Naštěstí pro vás, není to zdaleka nemožný úkol. Je to výzva, která vyžaduje více úsilí a trpělivosti, avšak pravdou je, že začít s výcvikem není nikdy pozdě.

Ve skutečnosti má výchova dospělého psa i nějaké výhody (zdroj). Pes již není štěně, které neudrží stolici, zároveň má také i o něco větší disciplínu, což vám umožňuje dělat intenzivnější výcvik. Proti vám ale hrají špatné návyky, které během života pes stihl získat.

Pokud se ptáte, zda-li je přístup k výcviku staršího psa jiný než-li ke štěněti, pak musím odpovědět, že se téměř v ničem neliší. Kromě toho, že se musíte obrnit trpělivostí a zaměřit se na převýchovu špatných návyků, je postup stejný jako u štěněte.

Řiďte se sekcí “kdy a jak začít s výcvikem štěněte” a následující kapitolou zaměřující se na konkrétní povely, a s výcvikem neuděláte chybu. Obzvláště u dospělého psa doporučujeme navštěvovat cvičák, ale pokud jste samouk a máte na psa dostatek času, jste na správném místě.

V. Konkrétní povely

Dostáváme se k praktičtější části a to k samotným povelům. Existuje mnoho povelů a psa můžete naučit téměř cokoli, proto jsem vybral jen ty nejpoužívanější. Ke každému z nich přidávám i návod, jak na něj.

1. Jak naučit psa “ke mně”

Začínejte v klidném prostředí, kde vás nemůže nic vyrušovat jako třeba doma či na zahradě. Povel “ke mně” říkejte jen tehdy, když jistě víte, že za vámi pes přijde nebo jste schopní ho k tomu přimět. Příkladem může být, když v ruce držíte jeho oblíbenou hračku či pamlsek, je čas krmení nebo psa máte na vodítku a můžete mu tím udat směr.

Pokud víte, že psa nemáte aktuálně čím motivovat nebo ho jinak přimět uposlechnout, povel ani nevyslovujte.

Jestliže vydáte povel a pes přiběhne, odměňte ho. Jakmile tohle již zvládá, přesuňte se do rušnějšího prostředí. Venku v parku jistě oceníte dlouhé vodítko, jenž vám pomůže naznačit správný směr tehdy, když neposlechne. (zdroj)

Jistě také nechcete, aby si povel “ke mně” spojil s něčím, co značí konec zábavy. Proto je dobré psa následně pustit na volno, začít si s ním hrát nebo dělat jinou aktivitu, kterou si pes užívá.

2. Jak naučit psa “poslouchej”

Povel “poslouchej” mnoho pejskařů nahrazuje jménem psa, což oceníte zejména, když máte více psů. Ve finále však nezáleží na znění povelu, nýbrž na tom, že v průběhu času zůstává povel stejný.

Stoupněte si klidně a psa chvíli ignorujte. Poté, co se uklidní a přestane si vás všímat, vyslovte povel či jeho jméno. Není třeba zvyšovat hlas, mluvte klidně. Pokud zareaguje a podívá se na vás, odměňte ho a společně s tím ho i pochvalte. Jakmile pes zvládá tuhle část, nezapomeňte včas přestat dávat pokaždé odměnu (např. pamlsek).

V opačném případě by pak mohl poslouchat jenom, když mu to stojí za danou odměnu.

3. Jak naučit psa “sedni”

Při učení povelu “sedni” se používá nejčastěji pamlsek, který má při výcviku zásadní roli. Vyčkejte na chvíli, kdy pes stojí a přiložte mu pamlsek k čumáku. Pohybem ruky směrem vzhůru pak pejska přimějete sednout. Pamlsek mu následně samozřejmě dejte a pochvalte ho.

Takto to nejprve vyzkoušejte, aniž byste vyslovili povel “sedni”. Tím nacvičíte sednutí a předejdete tak situacím, kdy řeknete povel a pes neudělá nic (to se nesmí stávat). Jakmile si to párkrát zkusíte, začněte s vyslovováním povelu “sedni”. Stále však využívejte pamlsek jako nástroj k tomu, by pes sedl.

Později ho přestaňte navádět rukou a pouze zavelte“sedni”. V této fázi vždy pejska náležitě pochvalte a odměňte pamlskem. Potom přichází čas, kdy pomalinku přestáváte dávat pamlsek. Nejprve stačí, když třeba třikrát pamlsek dáte a jednou ne; až se postupně zbavíte pamlsku úplně.

4. Jak naučit psa “lehni”

Povel “lehni” se učí podobně jako “sedni”. Vyčkáte na chvíli, kdy pes stojí nebo sedí a následně mu přiložte k čumáku pamlsek. Rukou s pamlskem pohybujete směrem dolů, čímž ho přimějete si lehnout. Jakmile si lehne, odměňte ho pamlskem i pochvalou. Poté, co zvládá tento pohyb, přidejte i povel “lehni”.

Pokračujte jako u povelu “sedni”. Postupně dávejte pouze slovní povel a nepoužívejte pohyb ruky. V této fázi vždy pejska náležitě pochvalte a odměňte pamlskem.

Potom přichází čas, kdy pomalinku přestáváte dávat pamlsek. Zprvu stačí, když například třikrát pamlsek dáte a jednou ne; až se časem zbavíte pamlsku úplně. Jistě nechcete, aby pes poslouchal pouze, když máte v ruce pamlsek.

5. Jak naučit psa “zůstaň”

Povel “zůstaň” nebo “čekej” patří mezi absolutní základ, co se výcviku psa týče. Tahle dovednost může psovi doslova zachránit život a samozřejmě i vám mnoho nervů. Výsledkem je pes, který na povel “zůstaň” sedí na místě a čeká na další povel.

Jako u každého nového povelu, i zde je vhodné najít si nějaké klidné místo, kde nebudete rušeni. Přimějte vašeho psa si sednout a postavte se před něj. Vyřkněte povel “zůstaň” a pomoci si můžete i nataženou dlaní značící, ať zůstane. Když chvíli čeká, dejme tomu 2 vteřiny, pak ho pochvalte a dejte mu odměnu.

Pokud pes nečeká, opravte ho slovem pro zákaz nebo ho nasměrujte vodítkem. Vždy jakmile chvíli počká, s ničím nečekejte a dejte mu odměnu. Poté pokračujte na další část povelu a to na uvolnění psa povelem “volno”. Odměnu dostane v tomto případě jenom, když z pozice odejde až po povelu “volno”.

Časem prodlužujte čas a vzdálenost mezi vámi a pejskem. Stejně tak postupně vyměňujte odměnu pamlsku za pouze slovní.

6. Jak naučit psa “aport”

Povel aport není absolutně nezbytný, ale dokáže hezky okořenit váš společný čas s pejskem. Patří mezi obtížnější, ale pokud jste již zvládli předchozí povely, není na co čekat. Upozorňuji, že zpočátku je lepší aport trénovat doma nebo na zahradě (ne v parku, kde je mnoho vyrušeních).

Vzbuďte v pejskovi zájem a vezměte jeho oblíbenou hračku. Neuděláte chybu, pokud použijete dlouhé vodítko, abyste mohli v případě nutnosti udat pejskovi směr. Aport začínáme ze sedu, proto zavelte “sedni” a chvíli poté hoďte hračku společně s povelem “aport”. Pejsek se za ní rozběhne a začne si s ní hrát.

Pokud pes instinktivně nepřiběhne s hračkou, zavelte povel “ke mně” a případě mu udejte i směr dlouhým vodítkem. Následně psovi hned nevytrhněte z pusy hračku, ale udejte povel “drž” a chvíli se s ním přetahujte. Tím se pes dostatečně unaví a nebude pro něj takový problém vzdát se hračky. V průběhu ho chvalte.

Pak vyslovte povel “pusť” a druhou rukou položte na čenich shora, abyste odvedli jeho pozornost a hračku mu vezměte. Následuje pochvala a odměna.

Nečekejte okamžité výsledky, mnoho pejskařů u tohoto povelu selže, protože nemají dostatek vytrvalosti. Jakmile pejsek chápe, co po něm chcete, můžete prodlužovat čas mezi dobou hození hračky a vyběhnutí psa. Pes zkrátka vyběhne až jakmile řeknete povel “aport”.

Toho docílíte např. přidržením psa pomocí krátkého vodítka. Dobře také uděláte, když změníte hračku za nějaký tenisák nebo speciální aportovací hračku. Nezapomeňte také včas odstranit odměnu v podobě pamlsku za pouze slovní pochvalu.

VI. Speciální metody výcviku psa

Ačkoli málokterý cvičitel následuje pouze jednu metodu a vyvaruje se všem ostatním, existuje několik metod, které jsou jakousi nadstavbou ke všeobecným zásadám výcviku psů (popisovaných výše). Vybrali jsme dvě nejpopulárnější, abyste mohli případě okořenit váš výcvik metodou, která vám dává smysl a samozřejmě tou, který vám bude vám fungovat nejvíce.

1. Klikr trénink

Klikr je malé mechanické zařízení, které vydává zřetelné “cvaknutí”. Klikrem cvičitel cvakne pokaždé, když pes udělá požadované chování. Po cvaknutí následuje odměna např. v podobě pamlsku, čímž si pes zvuk z klikru spojí s odměnou. Později pejsek začne chápat cvaknutí z klikru jako odměnu a kdykoli uslyší klikr ví, že udělal něco dobře.

Výhoda oproti slovní pochvale je v tom, že zvuk z klikru je nezaměnitelný s čímkoli v lidské řeči. Zvuk je unikátní a tím se stává skvělým komunikačním nástrojem mezi vámi a psem.

2. Výcvik s elektronickým obojkem

Jak název vypovídá, jde o metodu zaměřenou na výcvik se zařízeními zvanými elektronické obojky. Stejně jako klikr trénink, i výcvikové obojky mají ve výcviku pouze doplňkovou roli, neslouží jako jediná tréninková metoda. Základem tréninku psa jsou vždy výše zmíněné všeobecné zásady výcviku psa.

Elektronické obojky mají opačný cíl než klikr. Kdežto klikr značí, že pes udělal něco dobře, výcvikový obojek upozorňuje na nežádoucí chování a to v podobě zvuku, vibrace nebo elektrostatického impulsu. Tato metoda má řady příznivců i zarytých odpůrců. Přidávám proto nejčastější argumenty pro a proti.

Argumenty “proti” elektronickým obojkům
  • Způsobují bolest. Někteří pejskaři si myslí, že by takové obojky neměli být používané vůbec, protože způsobují bolest. Byl dělaný výzkum a výsledky potvrdili, že při nezodpovědném zacházení může skutečně zvýšit agresivitu psa (zdroj).
  • Slouží jen jako zkratka při výcviku. Někteří milovníci psů tvrdí, že ti, co elektronické obojky používají jsou pouze líní projít skrze tradiční výcvik, který zabere více času i trpělivosti.
Argumenty “pro” elektronické obojky
  • Není žádný rozdíl mezi výcvikovým obojkem a jiným negativním trestem. Cvičitelé, kteří používají elektro obojky, argumentují, že není žádný rozdíl mezi např. zataháním za vodítko a korekcí skrze elektro obojek. Říkají, že pokud jsou elektronické obojky používány správně a zodpovědně, jsou bezpečné a nemají žádné negativní důsledky. (zdroj)
  • Technologie skokově pokročila. Když byly elektro obojky vynalezeny, nebylo vůbec možné přizpůsobit sílu impulsu. Nicméně nyní mají takové zařízení často až 100 úrovní. Nejnižší úroveň zpravidla necítí ani ti nejmenší plemena psů. Impuls můžete tedy snadno nastavit na level, jenž je pro pejska pouze nepříjemný nikoli bolestivý.
  • Pro některé psy je takový výcvik efektivnější než ten běžný. Profesionální cvičitelé, kteří jsou pro elektronické obojky, tvrdí, že někteří psy reagují lépe na elektronické obojky než na tahání za vodítko.

Pokud se rozhodnete dát elektronickým obojků šanci, doporučujeme diskutovat výcvik s profesionálem a veterinářem. Výcvikové obojky vám mohou pomoci vychovat perfektního psa, ale zároveň mohou při špatném používání mít i trvalé následky.

VIII. Rozcestník užitečných odkazů

Na téma výcviků psů bylo napsáno nespočet knih, článků, odborných studií a natočeno mnoho videí. Tímto článkem jsem se snažil to nejpodstatnější shrnout a vytvořit relativně stručný a srozumitelný návod, abyste se jako kdysi já nemuseli prodírat tím množstvím zdrojů a pramenů.

Pokud i po přečtení tohoto článku máte chuť se dále vzdělávat, pak jste zavítali do správné sekce. Zde najdete ty nejlepší články, knihy a videa, jenž na téma výcviku psů můžete na internetu najít.

Pokud znáte i vy nějaké užitečné zdroje, které mohou být pro pejskaře hodnotné, pak pište do komentářů a já je po zvážení přidám do seznamu níže. 🙂

1. Užitečné knihy

2. Hodnotné články a blogy

3. Přínosná videa a kanály

4. Podporujeme

Hledáte pro svého pejska ideální granule? Přečtěte si recenze nejlepších krmiv pro psy v roce 2018

2 komentáře

  1. MirkaE napsal:

    My cvičili od narození bígla. Má sice svou hlavu ale jde to. Teď bych ráda vyzkoušela agility. Co vše nakoupit? Koukala jsem tady – https://www.zooo.cz/vycvikove-potreby-pro-psy/ ale co všechno nakoupit? Mají tam obrovský výběr všeho právě na agility.

  1. 21.1.2018

    […] Na to je třeba myslet a myslet, že ke každému citovému poutu je třeba čas a tady vzniká poslušnost a cvičenost psa. Jak učit jednotlivé kousky vypisovat nebudu, jelikož návodů je mnoho, ale bez takovýchto […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *